Dne 20. května 2016 se uskuteční již třetí stání ostudného soudního líčení s výtvarníky Ľubošem Lorenzem a Peterem Kalmusem, kteří v únoru 2015 natřeli červenou barvou pomník Vasila Biľaka v Krajnej Bystrej na protest proti jeho odhalení. Historik Petr Blažek napsal na žádost Petera Kalmuse historický posudek, ve kterém jejich čin hodnotí jako občansky a morálně oprávněný protest proti zneužívání veřejného prostoru k propagaci jednoho z hlavních představitelů totalitního režimu.    

Fotografie z vojenské přehlídky na Letenské pláni 9. května 1966 pořídil sedmnáctiletý Milan Linhart. Jeho snímky a vzpomínku publikuje webový portál Minulost.cz přesně po padesáti letech.

Proslov Pavla Žáčka, zakladatele Ústavu pro studium totalitních režimů a Archivu bezpečnostních složek, na pietní připomínce obětí komunistického režimu v Praze - Motole (7. květen 2015).

Dne 25. dubna 2016 zveřejnil NKÚ výsledky kontroly Ústavu pro studium totalitních režimů a Archivu bezpečnostních složek za období 2012-2014, kde kritizoval vedení z řady nedostatků. Rada ÚSTR místo věcné argumentace označila za viníka bývalého ředitele a současného ministra kultury D. Hermana. Jako členové bývalého vedeni ÚSTR vydáváme k tomuto obviňení následujici prohlášení - dostupné zde.

Nejrozsáhlejším souborem o činnosti vlasovských jednotek je bezesporu konvolut zpráv o vývoji vojenské a bezpečnostní situace v Praze a jejím okolí, soustředěných v převážné míře jako produkt zpravodajského a informačního systému Vojenského velitelství Velké Prahy (velitelství „Bartoš“). Edice nejdůležitějších 211 hlášení a záznamů je prvním pokusem o odborné zpracování a zveřejnění dokumentace vzniklé činností Vojenského velitelství Velké Prahy ve větším rozsahu.

Roli kata či jeho pomocníka v období komunistického režimu zastávala řada osob. Jedním z nich byl Josef Trojan, který popravil v první polovině padesátých let několik desítek lidí. Na tuto roli ho připravil prof. MUDr. František Hájek, přednosta Ústavu pro soudní lékařství, který v minulosti vyšetřoval zločiny spáchané v Katyni.

Případ inflitrace československé redakce Rádia Svobodná Evropa agentem československé komunistické rozvědky Pavlem Minaříkem v letech 1968–1976 přibližují historici Pavel Žáček a Jan Kalous.

Nejvyšší kontrolní úřad zveřejnil závěry o šetření činnosti Ústavu pro studium totalitních režimů a Archivu bezpečnostních složek v letech 2012–2014. Publikujeme zde tiskové prohlášení odborových organizací působících v uvedených institucích k tomuto tématu.

I přes svou závažnost a vysokou historickou hodnotu nebyla až dosud v celém rozsahu prezentována zjevně neúplná fotodokumentace ohledání místa smrti Jana Masaryka a jeho bytu. Příložena je k původnímu „vyšetřovacímu“ spisu z jara 1948, nyní je součástí spisu Generální prokuratury ČSSR. Snímky pořídili fotografové Kriminální ústředny, kteří se na místo činu dostavili 10. března 1948 v 7.38 hod. 

Na sklonku minulého roku zaslouženě vzbudila nemalou pozornost publikace Václavy Jandečkové o smrti Jana Masaryka a vyšetřování této kauzy Státní bezpečnosti. Historik Pavel Žáček oceňuje autorku za odvahu, se kterou přistoupila k tak závažnému tématu, jakým je smrt syna zakladatele československého státu. Současně se vrací k výsledkům státních institucí, které vznikly mimo jiné proto, aby osvětlily klíčové kauzy v dějinách komunistického režimu.