Dne 25. února 1948 se v Praze uskutečnila manifestace, na které předseda Komunistické strany Československa a předseda vlády Klement Gottwald oznámil shromážděnému davu vítězství. Na místo přijel v doprovodu Rudolfa Slánského, který byl později popraven. Na improvizované tribuně byli vedle jiných také náměstek ministra zahraničí Vladimír Clementis (rovněž později popravený) a Marie Švermová (později také zatčená). V roce 1949 vyšla publikace, která obsahuje unikátní fotografie.

Polský Ústav národní paměti poskytl 22. února 2016 zájemcům o studium svazek komunistické Bezpečnostní služby (SB) vedený k Lechu Wałęsovi z období, kdy byl v letech 1970-1976 registrován jako tajný spolupracovník s krycím jménem „Bolek“ (obsahuje i pozdější dokumenty, týkající se pohybu svazku). Obsahuje přes 800 stran dokumentace, včetně vlastnoručně podepsaného závazku, jehož překlad zde publikujeme.

Polský Ústav národní paměti informoval 18. února 2016 o získání dokumentů dokládajících spolupráci agenta „Bolka“ s komunistickou tajnou službou (pod tímto krycím jménem byl v letech 1970–1976 registrován jako tajný spolupracovník Bezpečnostní služby Lech Wałęsa), včetně podepsaného závazku, vlastnoručně podepsaných směnek a rukou psaných hlášení. Tyto informace potvrzují pravdivost zprávy, kterou v roce 1981 získal pracovník Státní bezpečnosti ve Varšavě. Zde ji publikujeme poprvé v originálním znění (v roce 2012 vyšla polsky). 

Dne 17. února 2016 se v Praze uskutečnila konference k 100. výročí narození prof. Jaroslava Krejčího. Jedním z vystupujících byl badatel Radek Schovánek, který hovořil o perzekuci tohoto nezávislého českého intelektuála po roce 1948. Zabýval se také okolnostmi založení centrálního registru svazků Státní bezpečnosti v roce 1954.

Stenozáznam veřejného slyšení, které se uskutečnilo v Senátu Parlamentu České republiky 10. prosince 2015. Jeho hlavním tématem byla budoucnost čestného pohřebiště politických vězňů v Ďáblicích. Mezi vystupujícími byli příbuzní obětí, historici, zástupci občanských sdružení a státních institucí.  

V druhém letošním čísle webového čtvrtletníku Minulost.cz najdete řadu zajímavých textů, které se různým způsobem dotýkají dějin dvou totalitních režimů existujících ve 20. století na československém území. Jejich obsah přibližuje předsedkyně redakční rady Minulost.cz Ivana Koutská.  

U příležitosti desátého výročí úmrtí Karla Kryla vyšla útlá knížečka s příspěvky jeho přátel a známých. František Stárek Čuňas napsal vzpomínku o vzniku písně Důchodce, kterou Karel Kryl v roce 1967 složil v Teplicích. S jeho souhlasem tento text zveřejňujeme, společně s nedávno nalezenou fotografií hlavního protagonisty a takříkajíc muže, který stál pro důchodce modelem. 

Peter Rendek přibližuje pozoruhodné dílo malíře Zoltána Básthyho, které v roce 1950 vytvořil v maďarském Šopronu. Jedná se o fresku v místním karmelitánském kostele, na které je zachycen sovětský diktátor Josif Vissarionovič Stalin jako padlý démon, kterého porazil archanděl Michael. Vzhledem k tomu, že v tomto období všude kolem probíhala rozsáhlá perzekuce církví maďarskými komunisty, je možné tento počin klasifikovat téměř jako odbojovou činnost.

Tématem článku psychoanalytičky Olgy Marlinové je vytěsňování traumatických zážitků z minulosti. Jak autorka zdůrazňuje, nevyřešené společenské konflikty se stále projevují v nezpracované formě ve vzájemném napadání a osočování mezi našimi politiky i mezi lidmi v jiných oblastech života společnosti. Přestože článek napsala již před pěti lety, neztratil svou aktuálnost. Dokládá to i státní vyznamenání, které získal před několika týdny od prezidenta republiky Ludvík Karl, spoluodpovědný za otrockou práci vězňů v Minkovicích před listopadem 1989.

Mirek Vodrážka nově otevřel před několika měsíci diskusi o dlouholeté tajné spolupráci Zbyňka Fišera alias Egona Bondyho se Státní bezpečností (registrován byl postupně pod krycími jmény „Klíma“, „Mao“ a „Oskar“). V novém textu autor komentuje dosavadní diskusi a kriticky v něm hodnotí postoje současné české levice k tumuto tématu.