Dne 8. března 1946 prezident Edvard Beneš udělil Československý válečný kříž 1939 jedné z představitelek ženského hnutí, bývalé politické vězeňkyni a poslankyni JUDr. Miladě Horákové. Osvědčení podepsal tehdejší ministr národní obrany gen. Ludvík Svoboda. Historik Petr Blažek připomíná osudy této trojice.
Dne 25. února 1948 se v Praze uskutečnila manifestace, na které předseda Komunistické strany Československa a předseda vlády Klement Gottwald oznámil shromážděnému davu vítězství. Na místo přijel v doprovodu Rudolfa Slánského, který byl později popraven. Na improvizované tribuně byli vedle jiných také náměstek ministra zahraničí Vladimír Clementis (rovněž později popravený) a Marie Švermová (později také zatčená). V roce 1949 vyšla publikace, která obsahuje unikátní fotografie.
Polský Ústav národní paměti poskytl 22. února 2016 zájemcům o studium svazek komunistické Bezpečnostní služby (SB) vedený k Lechu Wałęsovi z období, kdy byl v letech 1970-1976 registrován jako tajný spolupracovník s krycím jménem „Bolek“ (obsahuje i pozdější dokumenty, týkající se pohybu svazku). Obsahuje přes 800 stran dokumentace, včetně vlastnoručně podepsaného závazku, jehož překlad zde publikujeme.
Polský Ústav národní paměti informoval 18. února 2016 o získání dokumentů dokládajících spolupráci agenta „Bolka“ s komunistickou tajnou službou (pod tímto krycím jménem byl v letech 1970–1976 registrován jako tajný spolupracovník Bezpečnostní služby Lech Wałęsa), včetně podepsaného závazku, vlastnoručně podepsaných směnek a rukou psaných hlášení. Tyto informace potvrzují pravdivost zprávy, kterou v roce 1981 získal pracovník Státní bezpečnosti ve Varšavě. Zde ji publikujeme poprvé v originálním znění (v roce 2012 vyšla polsky).
Historička Václava Jandečková komentuje doposud neznámé dokumenty k proslulé akci StB „Kámen“. Nové prameny jsou publikovány v příloze jejího článku.
V letošním roce vydá Centrum pro dokumentaci totalitních režimů poprvé knižně soubor komentářů Pavla Tigrida, které pronesl v Rádiu Svobodná Evropa v letech 1951–1952. V ukázce z připravované knihy se Pavel Tigrid zabývá tématem uprchlíků před komunistickým režimem a přibližuje okolnosti jednoho z dramatických útěků, který se odehrál na počátku padesátých let.
Dne 28. září 2008 Evropský parlament přijal usnesení s návrhem, aby se 23. srpen stal „Evropským dnem památky obětí stalinismu a nacismu". Konkrétní den byl zvolen s odkazem na spojeneckou smlouvu mezi Německem a Sovětským svazem z 23. srpna 1939, která obsahovala tajný dodatek o rozdělení sféry vlivu na evropském kontinentu mezi dvěma totalitními režimy. Při příležitosti dnešního výročí této tragické události publikujeme českou verzi zmíněného usnesení Evropského parlamentu.
Otevřený dopis Českého a slovenského sdružení v Kanadě předsedovi vlády ČR Bohuslavu Sobotkovi z 29. června 2015, ve kterém jeho zástupci děkují za zájem o výstavbu Památníku obětem komunismu v Ottawě, vyslovují podporu současné zahraniční politice české vlády a současně kriticky komentují situaci v Ústavu pro studium totalitních režimů, vliv předsedy politického hnutí ANO Andreje Babiše a změnu lustračního zákona.
V únoru letošního roku uplynulo čtyřicet let od jedné z neodpornějších akcí rozvědky komunistického Československa po roce 1969. Dva příslušníci residentury v Římě Jaroslav Forst „Fukan“ a Milan Jelínek „Brodský“ odeslali z pošty v Miláně k padesátým druhým narozeninám Jiřímu Pelikánovi „dárek“ v podobě knižní bomby. Atentát na vydavatele exilového časopisu Listy připomíná Radek Schovánek.
Již delší dobu badatelská obec očekává se znepokojením rozhodnutí Ústavního soudu České republiky ve věci možné změny liberálního archivního zákona, který umožňuje téměř bez omezení zkoumat zásadní archivní prameny, a to nejen z období komunistického režimu. Po deseti letech jeho platnosti navrhl v minulém roce Nejvyšší soud České republiky zrušit výjimku při ochraně osobních údajů při zpřístupňování těchto dokumentů. Na tomto místě publikujeme se svolením obecně prospěšné společnosti Post bellum její podání Ústavnímu soudu České republiky, v němž jsou pregnantně shrnuty právní argumenty pro zachování současného stavu.
