Kontrola korespondence obyvatelstva jako součást informační války

Současný pojem informační válka, resp. její podkategorii - informační blokádu - lze v širším kontextu vnímat jako filtrování (nežádoucích) informací směrem k a od veřejnosti. Na rozdíl od online komunikace byla v minulosti klasická analogová pošta jedním z důležitých informačních zdrojů kontroly veřejného mínění a nálad obyvatelstva totalitního režimu.

Na jedné straně cenzura, propaganda a agitační činnost sledovala větší propojenost „pracujících mas“ (dělnické třídy) s komunistickou stranou, a na straně druhé stál fakt, že největší sociální skupina, která „nelegálně“ opouštěla stát, byla právě dělnická třída. Tato skutečnost nekorespondovala s oficiální politikou a propagandou KSČ. Režim se proto nebál střílet na hranicích a vlézt lidem do soukromí. Soukromé informace získával až do listopadu 1989 prostřednictvím zmiňovaného útvaru na tajnou kontrolu korespondence → prověrka korespondence. Tuto činnost vykonávala VI. správa FMV a speciální pracoviště byla dislokována ve všech krajských městech na vybraných poštách. Její zaměstnanci byli kádroví příslušníci StB proškolení na tuto činnost. Sledování korespondence bylo masově zaměřeno především na korespondenci s tzv. kapitalistickými státy. Tento informační kanál byl významným zdrojem zpráv pro Státní bezpečnost a ÚV KSČ. Před listopadem 1989 měl na starosti celostátní kontrolu poštovních zásilek obyvatelstva 2. odbor VI. správy SNB - Správy zpravodajské techniky SNB.​

Symbolicky můžeme (dez)informační válku v minulosti ilustrovat v osobě bývalého vysokého představitele Státní bezpečnosti plk. Emanuela Havlíka (viz níže), který ve své kariéře vystřídal řadu důležitých funkcí, od náčelníka dezinformačního odboru komunistické rozvědky až po náčelníka zmiňované VI. správy SNB.

 

DOKUMENTY

Průzkumy veřejného mínění obyvatelstva provedené kontrolou listovních zásilek ve vnitrostátním a zahraničním poštovním styku od 14. listopadu do 18.prosince 1953

Tyto „průzkumy“ sloužily jako podklady pro schůzi politického sekretariátu ÚV KSČ a mimo jiné ukazují na kapacitu tajné policie zkontrolovat a zanalyzovat např. od 14.11.do 28.11.1953 - 30.854 zásilek ve vnitrostátním styku a dalších 22.347 zásilek do zahraničí, resp. od 28.11. do 4.12.1953 zkontrolovat a vytěžit 14.071 zásilek, atd.

Zdroj: ABS, ebadatelna.cz

 

Průzkumy veřejného mínění obyvatelstva provedené kontrolou listovních zásilek ve vnitrostátním a zahraničním poštovním styku od 30. ledna do 12. června 1954

Tyto „průzkumy“ sloužily jako podklady pro schůzi politického sekretariátu ÚV KSČ a pro bulletin ÚV KSČ.

Zdroj: ABS, ebadatelna.cz

 

Tajný rozkaz ministra vnitra č.119/1954 - Nedostatky v práci operativních pracovníků MV při vytěžování obstavené korespondence

Tajný rozkaz ministra vnitra Rudolfa Baráka ze dne 4. června 1954, kritika a opatření k nápravě.

Zdroj: ibadatelna.cz

 

Informační zprávy o ohlasech mezi obyvatelstvem za rok 1967

V roce 1967 předseda vlády ČSSR Jozef Lenárt získaval jednou týdně vypracovanou informační zprávu s nejdůležitějšímy „ohlasy“ obyvatelstva získané tajnou prověrkou korespondence.

Zdroj: ABS, ebadatelna.cz

 

Plán spolupráce mezi ministerstvem vnitra ČSSR a ministerstvem státní bezpečnosti NDR v oblasti prověrky korespondence na léta 1986 – 1990.

(Praha, 21. květen 1986; Berlín, 30. května 1986). Signován ministry MV ČSSR V. Vajnarem a Ministerstva Státní bezpečnosti NDR E. Mielkem a náčelníkem VI. správy SNB plk. JUDr. Emanuelem Havlíkem a náčelníkem Odboru M MStB NDR genmjr. Rudi Strobelem.

 

Pracoviště StB - 2. odboru VI. správy FMV (Odbor prověrky korespondence) tvořilo v listopadu 1989 pět oddělení (126 příslušníků StB). Dle Rozkazu náčelníka VI. správy SNB č. 8 „Organizační řád správy zpravodajské techniky“ z 1.2.1989 odbor realizoval zpravodajsko-technické úkony v oblasti prověry korespondence (TA-211 - úkolová prověrka korespondence), zabezpečoval potřebná  provozní opatření v oblasti poštovní přepravy, zpracovával koncepci celostátního systému prověrky korespondence a zebezpečoval její realizaci, resp. zpracovával podklady pro hodnocení a informační činnost v oblasti prověrky korespondence, atd.

Vedení 2. odboru v listopadu 1989 - náčelník kpt. Václav Buchar, zástupce náčelníka mjr. Vladimír Matoušek, zástupce náčelníka kpt. Jaroslav Slezák.

Obr. Ze „Směrnice pro používání zpravodajské techniky“ z 12. 5. 1972

 

FOTOGALERIE 

Pražské pracoviště StB - VI. správy FMV pro tajnou kontrolu korespondence se nacházelo v bývalé centrální pražské poště na Gorkého náměstí (dnešní Senovážní nám.). Čtenářům nabízíme doposud nepublikované snímky tohoto pracoviště. 

Obr. Současný stav - venkovní pohled.

Pracoviště StB (VI. správy FMV) - dobový pohled

Mezi zařízení, která příslušníci StB při obsluze pracoviště využívali, patřila technika různé provenience. Na reprodukci a pořizování fotokopií dopisů a zásilek se používal mimo jiné sovětský přístroj REPRO-C64. Jednalo se o jednoduchý pracovní stůl s fotografickým přístrojem a osvětlovacími zdroji. 

 

Přístroj JEZERO

Přístroj JEZERO sloužil StB k rozlepování obálek dopisů zalepených vodorozpustnými lepidly (škrobovými, děxtrinovými atp.). Ohřevem vody na dvou elektricky vytápěných vanách, na teplotu 65 stupňů Celsia, docházelo k difuzi vodních par přes fritové porézní desky ze sintrovaného skla, filtračního papíru a celofánu. Za cca 3 minuty bylo možné obálku otevřít.  Přístroj pracoval bez poškození zásilek a byl vhodný i pro rozlepování zásilek obsahujících materiály, které se vyšší teplotou poškozují, např. teplocitné - kouřové papíry, papíry kopírovací, fotografie (černobílé i barevné), poštovní známky, různé nálepky atp. Přístroj JEZERO podstatně snižoval nebezpečí eventuálního přilepení různých materiálů nebo jejich slepení. V tom spočívala také jeho přednost oproti napařovacímu hrnci, který tyto materiály zásadně poškozoval. Na přístroji JEZERO nešlo rozlepovat poštovní zásilky a materiály lepené syntetickými a jinými ve vodě nerozpustnými lepidly ( příkl. Kanagom, Revel-cement, lepidlo UHU atp.), protože vyvíjená pára neměla vliv na jejich rozpustnost. Rovněž tak nebylo možné na přístroji rozlepovat zásilky lepené páskami z umělých hmot (příkl. nylonové, diofánové atp.).

Obr. Detail pracovní desky přístroje JEZERO, Zdroj: Archiv CDTR

Obr. Celkový pohled na pracoviště konspirativního otevírání poštovních zásilek, Zdroj: Archiv CDTR

Obr. Součástí zařízení byl přístroj na sušení zásilek, Zdroj: Archiv CDTR

Další zařízení s označením "18201" sloužilo obdobně jako přístroj JEZERO k otevírání specifických druhů zásilek - dopisů se symetrickými trojuhelníkovými chlopněmi a nánosem lepidla, které bylo lehce rozpustitelné ve vodě. Dopisy se kolmo naskládaly do vyměnitelného zásobníku s kapacitou 500 ks. Ze zásobníku pak byly jednotlivě odebírány pomocí tlakového sání a odkládany na 1. stanovišti dopravního pásu. Dopravní pás posouval dopisy k různým stanovištím zpracování (doba trvání cca 3 sekundy). Na druhém stanovišti se okraj chlopní postříkal roztokem, na stanovištích 3- 10 byl dopis vystaven horké páře a nakonec proud vzduchu dopis otevřel. 

Zařízení DRÁHA

Přístroj DRÁHA sloužil k pořizování otisků (kopií) dopisů a tiskovin ve formátu 300x400mm k dalšímu zpracování prostředky chemické prověrky korespondence. Přístroj byl umístěn na stole a připojen na trojfázový elektrický rozvod. Otiskovaný a otiskující materiál na unášecí desce procházel několikrát mezi rotujícími válci. Přístroj obsluhoval jeden pracovník.

Obr. Mechanické otiskovací zařízení DRÁHA, Zdroj: Archiv CDTR

Obr. Pracoviště pro chemickou prověrku korespondence. Pro odhalování tajnopisů, mikroteček, atd. sloužilo zařízení TORIJ, TORNADO, TALDOM, TIR a TRIANGL; Zdroj: Archiv CDTR

Přístroj SPEFO 8-2

Na základě požadavku FMV byl ZVS Výzkumněvývojovým ústavem, koncernovou účelovou organizací v Brně, vyvinut stolní reprodukční přístroj pro snímaní plošných předloh. Pro účely FMV bylo vyrobeno 80 prototypů tohoto zařízení. Přístroj SPEFO 8-2 (viz obrázek) byl stolní reprodukční přístroj určený pro snímání předloh formátu A4, A3 na 35 mm neperforovaný film. Změna velikosti předlohy se prováděla výměnou objektivů. Při snímání předlohy A4 byly na jejím okraji umístěny pomocné údaje (datum, pořadové číslo). Délka expozice se volila přepínačem na panelu přístroje. Exponování se provádělo nožním spínačem. Převinutí filmu bylo motorické. Přístroj se skládal ze snímací kamery, kazet světelné skříně, výměnných objektivů a příslušenství.

 

Zařízení TERMOS

Zařízení sloužilo pro komplexní technickou prohlídku dokumentů a skládalo se ze stolu, vypařovače, zvlhčovače, ohřívače, lisu, pneumatického nástroje, termoznačkovače, osvětlení, podstavce pro láhve, kazety, krabici pro používanou folii místního osvětlení a zásobníku vody.

Zařízení CHEB

Přístroj CHEB  (pneumatický stolní lis PLS 3, výrobce Adamovské strojírny národní podnik Adamov, závod Polička) sloužil StB k zalepování poštovních zásilek, především dopisů. Byl vhodný pro zalepování všech zásilek lepených vodorozpustnými lepidly. Při dodržení všech stanovených zásad pracoval bez jakéhokoliv poškození zásilek. (Při zalepování obálek syntetickými lepidly bylo možno přístroje použít pouze k lisování zásilek.) Na přístroji bylo možné při použití pomocných mezidesek lisovat i jednotlivé zásilky a zásilky obsahující různé přílohy (příkl. žvýkačky, mince, žiletky, papírové peníze, nálepky atp.). Oproti ručnímu knihařskému lisu měl přístroj CHEB tu výhodu, že u něj byla možná regulace lisovacího tlaku. Rovněž vlastní ovládání lisu bylo jednoduché a nevyžadovalo žádného fyzického vypětí.

Obsluhu jednoho zařízení CHEB tvořil 1 pracovník. Kapacita přístroje činila cca 250 - 300 ks dopisů zalepených za 1 hodinu. Toto množství však bylo měnitelné a bylo závislé na zručnosti pracovníka, na vhodné organizaci práce, rozmanitosti zalepovaného materiálu a množství zajištěných dopisů, které vyžadovaly větší pozornost při zalepování. 

Obr. Pneumatické lisy CHEB k uzavírání zásilek, Zdroj: Archiv CDTR

Autor: Peter Rendek


1 Podle plánu čs. rozvědky byly rezidentury v Latinské Americe zaměřeny proti objektům USA po linii politické rozvědky s cílem odhalování záměrů a zájmů USA v regionu, získávání informací o činnosti místních speciálních služeb a jejich spolupráci s USA. Dále zajišťovaly politicko-ekonomické zpravodajství ze zemí, kde rezidentury nebyly, získavaly agenturu s průnikem do zájmových oblastí (především český a slovenský exil), řídily agenturu ze třetích zemí a zabezpečovaly další operativní akce (součinnost s KGB), vytvářely podmínky pro prosazování globálních zájmů soc. tábora v daném regionu, činnost v oblasti vědecko-technické rozvědky (s možností pronikání do USA).​