Aktivní opatření v éře Glasnosti – tiskový výstup americké informační agentury USIA z dubna 1988 v dokumentech čs. rozvědky

Praha 14. dubna (ČTK) - Americká tisková agentura USIA, vydala 6. dubna materiál nazvaný: Sovietská aktivní opatření v éře glasnosti. Uvádí se v něm:

Aktivní opatření jsou pečlivě připravované operace k posilování vlivu, často tajné nebo desinformující, jichž Sověti užívají, mimo tradiční diplomatické a informační akce na podporu sovětské zahraniční politiky. Sahají od opatření primitivních, až po velmi rafinované, od zlovolných protiamerických desinformací a podvrhů, až po kultivované uklidňujíci operace k posilení vlivu.

Sovětské aktivní opatření zahrňují:

• „Černé“- akce KGB, např. dezinformace a falzifikáty, využívání agentů vyvíjejícich vliv a tajné manipulace s hromadnými sdělovacími prostředky.

• „Šedé“- akce řízené medzinárodním oddělením ÚV KSSS, které zahrňují organizaci akcí místních komunistických stran, medzinárodních skupin kontrolovaných Sověty a navenek nezávislých společností pro přátelství se Sovětským svazem, masových organizací a vědeckých ústavů zabývajících se zahraniční politikou.

• „Bílé“ – opakování těchto akcí a témat aktivních opatření, ve sdělovacích prostředcích verějnými částmi sovětského aparátu, aktivních opatření, které jsou řízeny oddělením propagandy ÚV KSSS: agenturami TASS a Novosti, Moskevským rozhlasem a rozhlasovou stanicí Mír a pokrok, Dalšími složkami sovětského tisku a informačními odděleními na sovětských velvyslanectvích v zahraničí. Tyto „bílé“ prvky jsou rovněž zástěrkou pro pracovníky KGB a medzinárodného oddělení ÚV KSSS.

Po vrcholné schůzce v Ženevě v roce 1985 došlo k významnému posunu v taktice „šedých“ sovětských aktivních opatření a ke změnám v řadách pracovníků, kteří je řídí.

Hlavním cílem sovětských aktivních opatření na západě se stala koncepce co možná nejširší „jednotné fronty“ proti Strategické obranné iniciativě a za podkopání pozic USA v jednání o kontrole zbrojení. To vedlo Sověty k mnohem mírnejšímu tónu než v minulosti.

Mezinárodní skupiny kontrolované Sověty, např. Světová rada míru zaujaly smířlivý postoj s cílem získat na svou stranu „mírové“ aktivisty všech odstínů.

Navenek nezávislé sovětské masové organizace, například Sovětský výbor obránců míru, navázaly řadu přímých kontaktů s občany západních zemí v naději, že těchto kanálů využijí, aby je přesvědčily o logice sovětských názorů na Strategickou obrannou iniciativu a odzbrojení.

Sověti se rovněž ujali vedení při organizování nových medzinárodních „mírových“ fór a skupin skládajících se do značné míry s příslušníků svobodných povolání, akademických hodnostárů, významných veřejných osoností a podnikatelů ve snaze otevřít další cesty k ovlivňování západní elity.

Ve všech oblastech vychází nynější sovětská taktika z poskytování otevřeného obrazu SSSR a jeho politiky a ze snahy využít pozitivních západních názorů na procesy „glasnosti“ a perestrojky ve prospěch Sovětského Svazu.

Tato aktivní opatření koordinuje nový schopný šéf medzinárodního oddělení ÚV KSSS, bývalý sovětský velvyslanec ve Spojených státech Anatolij Dobrynin. Za Dobryninova působení se sovětská „šedá“aktivní opatření stala mnohem kultivovanějšími a opatrnejšími.

Pokud jde o činnost KGB, nedošlo v sovětských operacích a aktivních opatřeních k žádné významné změně. Útočné protiamerické desinformace a rozšiřování podvrhů pokračují beze změn, stejně jako rozsáhlé sovětské snahy tajně manipulovat tiskem. Jedným z nepozoruhodnějších rysů sovětských aktivních opatření v poslední době bylo to, že pokračují i v době kdy Sověti rozvíjejí v bilaterálních jednáních se západem rafinované ovlivňovací operace zaměřené na témata glasnosti a nového politického myšlení.

Tyto akce pokračovaly přes prohlášení Michaila Gorbačova na vrcholné schůzce ve Washingtonu, že se již nebude lhát a že již nebudou další desinformace.

Sovětské desinformační materiály, to nejsou pouze nepřesné články slátané nedbalými sovětskými reportéři. Jsou to záměrné lži, nebo zkreslující zprávy vymyšlené specialisty, pracujícími pro První hlavní správu KGB (rozvědka KGB). Potom se na šíření těchto lží podílejí mezinárodní oddělení ÚV KSSS, oddělení propagandy ÚV KSSS, sovětský tisk, rozhlas, tiskové agentury, publikace zahraničních KS, informační oddělení sovětských velvyslanectví a agenti KGB na celém světě.

Často je desinformující článek Sověty umístnen do nějakých obskurních novin v rozvojové zemi, přejat nějakou sovětskou periodickou publikací a potom sovětskými agenturami rozšiřován po světě. To Sovětům umožňuje tvrdit, že pouze opakují články které se objevily v zahraničním tisku.

Sověti rovněž vytrvale probírají nekomunistický tisk a hledají materiály jež mohou využít pro desinformace. Často rozšiřují zmatené názory okrajových extrémistických skupin – pokud vyhovují sovětským cílům. Takto sovětský desinformační aparát pravidelně šíří názory okrajových protiamerických skupin a extremistů a předkládá je světové veřejnosti. 

Sovětští specialisté na desinformace také pravidelně používají metody citování uznávaných zdrojů a jednotlivců, ale úmyslně vytrhují citáty ze souvislosti do té míry, že zásadně mění jejich význam.

V některých velkých desinformačních kampaních, které v poslední době podnikly sovětské sdělovací prostředky a prostředky ovlivňované SSSR se nepravdivě tvrdí, že vláda USA:

• vypěstovala virus AIDS v některé z amerických vojenských laboratoří,
• vyvinula tzv. „etnickou zbraň“, která zabíjí všechny kromě bělochů
• byla v roce 1978 viníkem masakru v Jonestownu v Guayaně
• věnuje velkou pozornost přípravám biologické války 
• dodává afghánským mudžahedínům chemické a biologické zbraně a bomby v podobě hraček,
• podílela se na vraždách, údajných vraždách nebo pokusech o zavraždění: Olafa Palmeho, papeže Jana Pavla II., Indiry Gándhiové, Martina Luthera Kinga, Alda Mora, Samory Machela, Omara Torrijose, Samanthy Smithové a dalších významných odobností.
• uskutečnila převrat na Fidži v květnu 1987
• plánuje zavraždění nejvýznamnějších předáku opozice v Nikaragui, chce to svést na sandinovce a využít jako záminky k agresi ve Střední Americe
• zasahuje ženy protestující před americkou leteckou základnou v Greenham Common v Anglii nebezpečnou radiací
• má v úmyslu využít vysílačů Hlasu Ameriky na Srí Lance ke spojení s americkými válečnými loděmi v Indickém oceánu
• udržuje na území USA řadu táborů pro výcvik teroristů
• zorganizovala let korejského dopravního letadla 007 nad územím Sovětského svazu jako záměrnou provokaci 
• Jiná sovětská desinformační kampaň je založena na tvrzení, že Američané, třeba že nikoli vláda USA, dovážejí z Latinské Ameriky děti, vraždí je, a potom předávají části jejich těl k použití pro transplantace orgánů. Všechna tato ovlivňování týkající se činnosti vlády USA jsou nepravdivá. Ani vládě, ani soukromým organizacím a novinářům pátrajícím po těchto faktech se nepodařilo dohledat žádné důkazy po obchodech s dětskými orgány.

Ilustrační obrázek: Rudé právo, dne 31. října 1985

Třeba že je obtížné zhodnotit výsledky sovětských desinformačních kampaní, pokračování sovětských snah šířit takové hrubé lži o Spojených státech svědčí o významu, jaký jim přikládají.

Sovětské názory na užitečnost těchto kampaní charakterizoval bývalý zástupce vedoucího odboru pro desinformace československé tajné služby Ladislav Bittman. Bittman přirovnal důsledky desinformačních správ účinku kapek jedu neustále podávaných jednotlivci. Zatímco následek požití jedné kvapky je obvykle nezjistitelný, celkový užitek může být osudný.

Stojí také za to poznamenat, že nehledě na Glasnosť, bylo několik hlavních sovětských desinformačních kampaní zahájeno až za éry Gorbačova včetně kampaně kolem Jonestownu a obchodu s tělesnými orgány latiskoamerických dětí. Obě tyto kampaně začaly v roce 1987. Rovněž desinformační kampaň týkající se AIDS začala v podstatě až za Gorbačova v říjnu  1985.