Na sklonku minulého roku zaslouženě vzbudila nemalou pozornost publikace Václavy Jandečkové o smrti Jana Masaryka a vyšetřování této kauzy Státní bezpečnosti. Historik Pavel Žáček oceňuje autorku za odvahu, se kterou přistoupila k tak závažnému tématu, jakým je smrt syna zakladatele československého státu. Současně se vrací k výsledkům státních institucí, které vznikly mimo jiné proto, aby osvětlily klíčové kauzy v dějinách komunistického režimu.

Dne 8. března 1946 prezident Edvard Beneš udělil Československý válečný kříž 1939 jedné z představitelek ženského hnutí, bývalé politické vězeňkyni a poslankyni JUDr. Miladě Horákové. Osvědčení podepsal tehdejší ministr národní obrany gen. Ludvík Svoboda. Historik Petr Blažek připomíná osudy této trojice.

V uplynulém týdnu, během mezinárodního festivalu proti totalitě Mene Tekel, byla česká veřejnost i historická obec pozvána dvěma bývalými řediteli Archivu Bezpečnostní služby Ukrajiny Dr. Volodymyrem Vjatrovičem a Dr. Ihorem Kulykem, k návštěvě badatelny v Kyjevě, kde jsou na základě současné ukrajinské legislativy zpřístupňovány badatelům archiválie z někdejšího operativního archivu Výboru Státní bezpečnosti (KGB) USSR. Historik Pavel Žáček přibližuje tyto unikátní historické prameny a odkazuje na články, které napsal na jejich základě.

Miroslav Vodrážka se ve svém textu zabývá kontextem dlouholetého politického sporu o minulost. Jak autor napsal, text vznikl z důvodů sociálně morální psychohygieny, aby se společnost v budoucnosti nemohla (opět) vymlouvat, že netušila, že byla politiky a levicí (opět) podvedena. Mezi hlavní témata patří konec postkomunismu, spor o komunistickou minulost, normalizace Ústavu pro studium totalitních režimů a politické pokrytectví levice.

Dne 25. února 1948 se v Praze uskutečnila manifestace, na které předseda Komunistické strany Československa a předseda vlády Klement Gottwald oznámil shromážděnému davu vítězství. Na místo přijel v doprovodu Rudolfa Slánského, který byl později popraven. Na improvizované tribuně byli vedle jiných také náměstek ministra zahraničí Vladimír Clementis (rovněž později popravený) a Marie Švermová (později také zatčená). V roce 1949 vyšla publikace, která obsahuje unikátní fotografie.

Polský Ústav národní paměti poskytl 22. února 2016 zájemcům o studium svazek komunistické Bezpečnostní služby (SB) vedený k Lechu Wałęsovi z období, kdy byl v letech 1970-1976 registrován jako tajný spolupracovník s krycím jménem „Bolek“ (obsahuje i pozdější dokumenty, týkající se pohybu svazku). Obsahuje přes 800 stran dokumentace, včetně vlastnoručně podepsaného závazku, jehož překlad zde publikujeme.

Polský Ústav národní paměti informoval 18. února 2016 o získání dokumentů dokládajících spolupráci agenta „Bolka“ s komunistickou tajnou službou (pod tímto krycím jménem byl v letech 1970–1976 registrován jako tajný spolupracovník Bezpečnostní služby Lech Wałęsa), včetně podepsaného závazku, vlastnoručně podepsaných směnek a rukou psaných hlášení. Tyto informace potvrzují pravdivost zprávy, kterou v roce 1981 získal pracovník Státní bezpečnosti ve Varšavě. Zde ji publikujeme poprvé v originálním znění (v roce 2012 vyšla polsky). 

Dne 17. února 2016 se v Praze uskutečnila konference k 100. výročí narození prof. Jaroslava Krejčího. Jedním z vystupujících byl badatel Radek Schovánek, který hovořil o perzekuci tohoto nezávislého českého intelektuála po roce 1948. Zabýval se také okolnostmi založení centrálního registru svazků Státní bezpečnosti v roce 1954.

Stenozáznam veřejného slyšení, které se uskutečnilo v Senátu Parlamentu České republiky 10. prosince 2015. Jeho hlavním tématem byla budoucnost čestného pohřebiště politických vězňů v Ďáblicích. Mezi vystupujícími byli příbuzní obětí, historici, zástupci občanských sdružení a státních institucí.  

V druhém letošním čísle webového čtvrtletníku Minulost.cz najdete řadu zajímavých textů, které se různým způsobem dotýkají dějin dvou totalitních režimů existujících ve 20. století na československém území. Jejich obsah přibližuje předsedkyně redakční rady Minulost.cz Ivana Koutská.