Digitalizace archivních materiálů komunistických bezpečnostních složek

Nezbytná podmínka vyřizování zákona č. 262/2011 Sb.

Peter Rendek – Pavel Žáček

V posledním čísle sborníku Ministerstva obrany ČR Vyjádření úcty a vděčnostio protikomunistickém odboji a odporu, který vyšel v polovině května 2018 a z něhož přinášíme ukázku, byl mj. publikován článek zakladatele a prvního ředitele Ústavu pro studium totalitních režimů (ÚSTR) Pavla Žáčka a bývalého ředitele odboru informatiky a digitalizace ÚSTR Petera Rendeka „Digitalizace archivních materiálů komunistických bezpečnostních složek“ (viz strany 61 – 112). V tomto textu oba autoři přehledně shrnuli proces digitalizace archiválií a dokumentů z archivních fondů a sbírek Archivu bezpečnostních složek po vzniku ÚSTR z let 2008 – 2016, jako snahu o nápravu předchozího katastrofálního stavu převodu dokumentů z provenience Státní bezpečnosti do elektronické podoby, realizovaného archivním a spisovým odborem Ministerstva vnitra ČR. Článek je doplněn dvěma přehlednými přílohami o typu a množství digitalizovaných archiválií z provenience centrálních i teritoriálních útvarů komunistických bezpečnostních složek a ukázkami několika stejných dokumentů digitalizovaných Ministerstvem vnitra ČR na přelomu let 2004/2005 a ÚSTR po roce 2008.

Naplňování zákona č. 262/2011 Sb., o účastnících odboje a odporu proti komunismu, by bylo výrazně ztíženo, ne-li v řadě případů téměř znemožněno, pokud by Ministerstvo obrany ČR nemohlo od Archivu bezpečnostních složek v rámci požadavku na zpracování odborného stanoviska vyžadovat také digitální kopii předmětných svazků či spisů bývalých komunistických bezpečnostních složek.[1] Pracovníci oddělení vydávání osvědčení – 3. odboj Odboru pro válečné veterány tak mohou během hodnocení soustředěných podkladů[2] využít digitálních kopií originální dokumentace komunistických bezpečnostních složek, případně doplněné i o soudní či další materiály.

Jedním z úkolů stanovených zřizovacím zákonem Ústavu pro studium totalitních režimů (dále ÚSTR) a jemu podřízenému Archivu bezpečnostních složek (dále ABS) byl urychlený převod – bez zbytečného odkladu – převzatých dokumentů do elektronické podoby, což bylo podepřeno oprávněním pořizovat na vlastní náklady kopie dokumentů a archiválií.[3]

Zahájení systematické digitalizace

Odbor informatiky a digitalizace ÚSTR přitom navázal na projekt Otevřená minulost, který vznikl na půdě Ministerstva vnitra ČR (dále MV), v jehož rámci bylo v roce 2007 Odborem archiv bezpečnostních složek (dále OABS) digitalizováno téměř 900 000 blokačních (evidenčních) karet z Evidence zájmových osob bývalé Státní bezpečnosti, ústředního evidenčního systému využívaného před rokem 1989 statisticko-evidenčním odborem Vnitřní a organizační správy Federálního ministerstva vnitra.[4] Výstupy z tohoto projektu se staly základem nově vytvářeného systému.[5]

S převodem archiválií a dokumentů komunistických bezpečnostních složek do elektronické podoby začal ÚSTR nejprve za pomoci nedostatečného hardwarového a softwarového vybavení delimitovaného z OABS MV, Úřadu pro zpřístupňování dokumentů ministerstva obrany[6] a archivního úseku Úřadu pro zahraniční styky a informace.[7] Delimitovaná skenovací technika zpočátku jen zčásti odpovídala požadavkům na efektivní digitalizaci, proto se již od počátku s ohledem na finanční možnosti kladl v této oblasti důraz na její modernizaci. Odbor informatiky a digitalizace ÚSTR pořídil tři nové výkonnější průtahové skenery pro skenování dokumentů v dobrém fyzickém stavu (Canon 4010), tři knižní skenery pro skenování dokumentů (Minolta PS5000C), vyžadujících citlivé zacházení, rychlý skener pro poloautomatické skenování mikrofiší (Zeutschel OM 1500) a k dispozici byl rovněž skener pro ruční skenování mikrofiší či mikrofilmů (Kodak 2400). Dosavadní praxe digitalizace fotoaparátem se vyloučila jako nekvalitní.

Postupně se v průběhu roku 2008 podařilo systém digitalizace sjednotit a výrazně modernizovat.[8] Pro ABS a ministerstvo vnitra byly prioritně převedeny do elektronické podoby osobní evidenční karty bývalých příslušníků Sboru národní bezpečnosti (dále SNB) a Federálního ministerstva vnitra (dále FMV), uložené na odboru personálním MV.[9]

Zvolený technologický postup zajistil i naplňování vládního usnesení č. 1338 z listopadu 2008, které stanovilo výstupní datové formáty statických dokumentů textové, obrazové a kombinované povahy v digitální podobě, přestože bylo primárně určeno k archivaci výstupů elektronické spisové služby. Odbor informatiky a digitalizace ÚSTR zajišťoval vytváření uživatelských kopií archiválií bez ztráty čitelnosti dokumentů.[10]

Systematicky začaly být digitalizovány vybrané archiválie v podobě mikrografických nosičů (mikrofilmy, mikrofiše), statických textových, obrazových a kombinovaných dokumentů (papírové dokumenty a fotografie) a částečně i audio- a videozáznamů (převod z analogových nosičů – gramofonových desek, různých typů magnetických pásků a kazet).

Do konce roku 2008 se do elektronické podoby převedlo celkem 4 769 642 stránek, z toho 1 987 754 na mikrofišovém skeneru Zeutschel. Externí firma navíc pro ÚSTR digitalizovala 187 kusů mikrofilmů v rozsahu 259 412 stránek.[11]

Od počátku byl elektronický převod dokumentů a archiválií rozčleněn na digitalizaci úřední, badatelskou a systematickou (dlouhodobou). Projednávání a rozhodování o prioritách systematické digitalizace – na základě navrhovaných plánů činnosti jednotlivých pracovišť – probíhalo na úrovni vedení ÚSTR a ABS. Jedním z prvních společných úkolů se stal převod svazkové agendy Hlavní správy rozvědky SNB (I. správa). Dlouhodobé plány vycházely z preference badatelsky i úředně nejčastěji využívaných fondů a sbírek.[12]

V roce 2009 se informační technologie i systém digitalizace dále modernizoval. Nasazením poloautomatického skeneru mikrofiší se produktivita zefektivnila natolik, že se počet digitalizovaných mikrografických záznamů (mikrofilmy, mikrofiše a žakety) zvýšil na 58%; zbytek tvořily papírové dokumenty. Celkem bylo do konce roku digitalizováno 8 900 000 souborů (stran), z toho cca 5 000 000 skenů mikrografických záznamů. Reálný počet stránek, které byly nosičem informací, činil po odečtení bílých stránek (duplex sken) odhadem 4 765 000 dokumentů.[13]

V průběhu roku 2009 odeslala jednotlivá archivní oddělení ABS k digitalizaci: oddělení operativních svazků kontrarozvědky a vyšetřovacích spisů 14 653 inventárních jednotek, oddělení operativních svazků rozvědky a vojenské kontrarozvědky 6 856 inventárních jednotek, 166 kartonů neuspořádaného materiálu (kartotéky apod.), 1027 neuspořádaných jednotlivin, oddělení archivních fondů FMV 5437 inventárních jednotek, 19 kartonů neuspořádaného materiálu a 301 neuspořádaných jednotlivin, oddělení archivních fondů vojsk MV 200 inventárních jednotek, 10 neuspořádaných kartonů a 1 neuspořádanou položku, oddělení archivních fondů ministerstva vnitra ČSR 3 inventární jednotky a 20 neuspořádaných jednotlivin. Především však byla zahájena systematická digitalizace archivního fondu 425 – Židovské organizace.

Celkem bylo pracovníky ABS k digitalizaci připraveno 27 175 archivních jednotek, 199 kartonů neuspořádaného materiálu (včetně kartoték) a 1363 neuspořádaných jednotlivin.[14]

Systém digitalizace byl připraven k dalšímu rozvoji a importu dat do elektronického archivu. V rámci schválených investic a plánů bylo pořízeno a zprovozněno datové pole a datové úložiště pro primární ukládání digitalizovaných dat, které bylo součástí budovaného elektronického archivu.[15]

V roce 2010 vycházela digitalizace archiválií ze stanovených priorit, v závislosti na potřebách úřední a badatelské činnosti ÚSTR i ABS, realizaci pilotního projektu elektronického archivu a webových projektů, případně ze vzájemné dohody vedení obou institucí a také spolupráce se zahraničními partnery. Celkem se podařilo digitalizovat 4 769 642 souborů, opět v poměru 58% mikrografické záznamy (mikrofilmy, mikrofiše, žakety) a 42% papírové záznamy (knihy, složky, další dokumenty).[16]

Prioritně byly v úzké součinnosti obou institucí skenovány archivní materiály z důvodu dlouhodobé ochrany archiválií, pro tvorbu elektronického archivu, vědeckou, výstavní a vzdělávací činnost ÚSTR i ABS.

Oddělení operativních svazků kontrarozvědky a vyšetřovacích spisů se soustředilo na přípravu objektových svazků centrály (částečně splněno) a vyšetřovacích spisů (splněno), zasílání mikrofiší centrály (částečně splněno); nesplněn zůstal plán u svazkové agendy Správy sledování SNB (IV. správa). Celkem bylo k digitalizaci postoupeno 3384 archivních jednotek, 2478 svazků, 4029 mikrofiší a 63 knih.

Pro oddělení operativních svazků rozvědky a vojenské kontrarozvědky byly systematicky digitalizovány operativní svazky I. správy (dokončeno), spisová dokumentace I. správy (ukončeno v torzovitém stavu), materiály trvalé hodnoty I. správy, operativní svazky vojenské kontrarozvědky (dále VKR); přerušilo se skenování záznamních listů VKR a operativních svazků Zpravodajské správy Generálního štábu Československé lidové armády (dále ZSGŠ ČSLA). Celkově šlo o 6380 digitalizovaných inventárních jednotek.

Oddělení archivních fondů FMV postoupilo k naskenování 4547 inventárních jednotek a přírůstků. Na podzim 2010 byla navíc zahájena digitalizace kartotéky Studijního ústavu MV. Oddělení archivních fondů Státní bezpečnosti připravilo k systematické digitalizaci 87 kartonů (1998 inventárních jednotek) z fondu Sekretariát (federálního) ministerstva vnitra (A 2/1), 44 kartonů (1299 inv. jednotek) z fondu A 2/2, 87 kartonů (2539 inv. jednotek) z fondu A 2/3, 16 kartonů (150 inv. jednotek) z fondu A 2/4; nicméně na ÚSTR odeslalo pouze 109 inventárních jednotek. Oddělení archivních fondů ministerstva vnitra ČSR vyčlenilo 93 kartonů spisového materiálu fondu Hlavní správy Veřejné bezpečnosti (dále VB) Praha (H-1). Oddělení archivních fondů vojsk MV k digitalizaci zaslalo 70 personálních spisů; denní hlášení Hlavní správy Pohraniční stráže postoupeny nebyly.[17]

V průběhu roku 2011 byly parametry spolupráce a odpovědnosti ÚSTR a ABS v oblasti převodu archiválií a dokumentů do elektronické podoby nově upraveny realizační dohodou o vzájemné spolupráci, upravující konkrétní práva a povinnosti, otázky ochrany, hospodaření či nakládání s analogovou předlohou a digitálními kopiemi. ÚSTR v úzké spolupráci s ABS zřídil digitalizační pracoviště přímo v objektu oddělení archivních fondů FMV (Na Struze), které převážně vyřizovalo úřední a badatelské žádosti.

Z celkového počtu 4 460 787 souborů bylo naskenováno přibližně 75 procent na základě plánu dlouhodobé digitalizace a rozvoje informačního systému skupiny evidenční ABS.[18] Mimo plán se realizovala cca čtvrtina požadavků.

V rámci dlouhodobé digitalizace proběhl převod do elektronické podoby: kartotéky archivního fondu Odbor politického zpravodajství MV (v rozsahu 1 166 886 souborů), svazkové agendy a záznamních listů VKR (1 498 398 souborů), svazkové agendy archivních fondů Centrály MV (328 748 souborů), fondu Židovské organizace (87 361 souborů), kádrových rozkazů ministra vnitra ČS(S)R (70 145 souborů), poznatkových kartoték Studijního ústavu, včetně kartotéky příslušníků Waffen SS (61 834 souborů), fondu A 2/1 (38 107 souborů), personálních spisů příslušníků Sboru národní bezpečnosti (21 737 souborů), materiálů trvalé hodnoty I. správy (18 851 souborů), svazkové agendy „Z“ fondů (18 406 souborů), operativních svazků ZSGŠ ČSLA (15 490 souborů), archiválií Hlavní správy VB (15 233 souborů) a fondů Organizační a vnitřní správy A 6/3 až 6/5 (10 479 souborů). Pro úřední a badatelskou činnost ABS bylo digitalizováno 499 101 souborů a pro ÚSTR 619 011 souborů. Podle předlohy šlo o 54,5% dokumentů v mikrografické a 45,5% v papírové podobě.

Kvalitu digitalizovaných dokumentů mj. potvrdila žádost Úřadu pro zahraniční styky a informace o poskytnutí elektronické kopie svazkové agendy Hlavní správy rozvědky SNB z let 1970-1989, která v rozsahu 911 003 souborů nahradila jejich vlastní digitalizáty z doby před rokem 2008.[19]

Digitalizace dle zákona č. 262/2011 Sb.

Po přijetí zákona č. 262/2011 Sb., o účastnících odboje a odporu proti komunismu, se postupně ukázalo jako nevyhnutelné přeorientovat v podstatě celou kapacitu systematické činnosti digitalizačního pracoviště ÚSTR na vyřizování úředních žádostí ABS, resp. gestora zákona – Ministerstva obrany ČR.[20]

V souvislosti s přijetím tohoto zákona se vedení ÚSTR a ABS dohodly na organizaci vyřizování žádostí Ministerstva obrany ČR. Po jejich přijetí a zaevidování bylo provedeno šetření v autonomním informačním systému ABS, odbor informatiky a digitalizace ÚSTR na základě vylustrovaných signatur převedl archivních materiály (ponejvíce svazkovou agendu) do elektronické podoby a protokolárně je předal příslušnému pracovišti ABS.[21] Pracovníci Archivu vyhledají příslušné dokumenty a archiválie v archivních fondech a depozitářích na čtyřech místech v Praze a Brně-Kanicích. V případě nutnosti proběhne před digitalizací restaurování nejvíce poškozených archiválií a poté speciální příprava a předání archiválií k digitalizaci.[22]

Odbor informatiky a digitalizace ÚSTR začal prioritně implementovat do informačního systému nově zřizovaného elektronického archivu digitalizované archivní jednotky z fondů Studijního ústavu MV, o nichž se dalo předpokládat, že budou při zpracování odborných stanovisek využívány nejvíce.[23] Na základě realizačních dohod připravoval Odbor informatiky a digitalizace s Kanceláří ÚSTR koncem každého čtvrtletí podklady k převodu digitalizovaných archiválií a dokumentů mezi ÚSTR a ABS. V průběhu roku bylo touto formou ABS předáno 3 069 788 souborů (digitálních reprodukcí archiválií v analogové podobě).[24]

Digitalizované dokumenty se nejdříve ukládaly na úložiště, odkud si je jednotliví zpracovatelé mohli stahovat, posléze byly do ABS předávány prostřednictvím elektronického archivu. Výhodou převodu […] bylo automatické vodoznakování, nevýhodou pomalejší přenos dat při jejich využívání.[25] Logicky se také prosadilo řešení, že součástí odborného stanoviska ABS se stanou na CD nebo DVD nahrané elektronické kopie dohledaných dokumentů.[26] Po shromáždění všech dostupných podkladů a informací k jednotlivé žádosti následuje jejich odborné zpracování a vypracování samotného stanoviska (…). Veškeré archivní dokumenty k jednotlivým causám jsou na nosiči (DVD, CD) přiloženy k vypracovanému stanovisku a s ním odeslány ministerstvu obrany.[27]

 V roce 2011 ABS za nejdůležitější oblast spolupráce s ÚSTR považoval – vedle vývoje informačního systému elektronického archivu – převod dokumentů do elektronické podoby. V rámci systematické digitalizace se pro oddělení operativních svazků a vyšetřovacích spisů dokončily převody mikrofiší svazkové agendy VKR (43 000 mikrofiší), písemnosti „skart“ VKR (18 kartonů), kartotéky převzaté od policejního Úřadu dokumentace a vyšetřování zločinů komunismu (33 kartonů), kartotéky a spisů k „Akci 48“ (6 kartonů), před dokončením byly mikrofiše centrálních kontrarozvědných fondů svazkové agendy MV-TS a MV-KR (6200 mikrofiší), dále pokračovala práce na záznamních listech VKR (84 kartonů), materiálech trvalé hodnoty I. správy (7 kartonů), svazkové agendě ZO-MV (5 kartonů) a materiálech k vyřizování žádostí ministerstva obrany dle zákona č. 262/2911 Sb. (87 archivních jednotek).[28]

Z materiálů oddělení archivních fondů FMV se naskenovalo celkem 2345 inventárních jednotek, nejvíce z fondů Židovské organizace (671 inv. jednotek), Mapy zpráv Studijního ústavu MV (605 inventárních jednotek) a A 6/3 (563 inv. jednotek).[29] Oddělení archivních fondů StB dokončilo přípravu k digitalizaci fondu Sekretariát MV – právní odbor (40 kartonů). K systematické digitalizaci bylo ovšem zasláno pouze 45 kartonů z fondu A 2/1 (místo původně plánovaných 100 kartonů); důvodem byla změna priorit v souvislosti s přípravou naplňování zákona č. 262/2011 Sb. Celkem oddělení zaslalo 1587 inventárních jednotek; z fondu A 2/1 se zdigitalizovalo 1535 inventárních jednotek.

Oddělení archivních fondů MV ČSR připravilo a postoupilo k digitalizaci celkem 172 kartonů materiálů; naskenovalo se 72 inventárních jednotek z fondu Hlavní správa VB (H 1-4), jedna inv. jednotka (H 1-5) a 124 svazků kádrových rozkazů ministra vnitra ČSSR (kartony 1-31/88 a 1-31/89). Oddělení archivních fondů vojsk MV z kapacitních důvodů reagovalo pouze na badatelské a úřední žádosti a v průběhu roku zaslalo k digitalizaci 124 personálních spisů.[30]

Od vzniku ÚSTR až do konce roku 2011 bylo Odborem informatiky a digitalizace vytvořeno celkem 22 552 000 digitalizovaných souborů[31], z čehož u 591 000 stran šlo o osobní evidenční karty příslušníků SNB či zaměstnanců (F)MV. Přibližně 62% veškerých materiálů bylo digitalizováno z mikrografické předlohy a ve zbytku šlo o originální dokumenty v analogové podobě. Přibližně 70% všech archiválií a dokumentů se digitalizovalo z fondů a sbírek oddělení operativních svazků a vyšetřovacích spisů ABS. Předpokládalo se, že tento trend se nezmění ani po přijetí zákona č. 262/2011 Sb.[32]

V roce 2012 podle plánu připravilo oddělení archivních fondů StB ABS k systematické digitalizaci 79 kartonů z fondu Inspekce ministra vnitra – A 8 a 15 kartonů z A 8/2 v celkovém rozsahu 1389 inventárních jednotek; z nich 333 inventárních jednotek bylo odesláno k naskenování. Také oddělení archivních fondů MV ČSR postoupilo 63 kartonů a balíků. Jejich systematická digitalizace se nicméně dočasně zastavila. Obdobně bylo výhradně na základě badatelských žádostí digitalizováno 189 personálních spisů z oddělení archivních fondů vojsk MV.

Pro oddělení archivních fondů FMV bylo naskenováno celkem 2987 inventárních jednotek, nejvíce z fondů Židovské organizace (986 inv. jednotek), Mapy zpráv (253 inv. jednotek) a Správy kontrarozvědky pro boj s vnitřním nepřítelem – X. správa (132 inv. jednotek), atd.

Ze svazkové agendy oddělení operativních svazků a vyšetřovacích spisů se podařilo systematicky digitalizovat 20 864 mikrofiší fondů Agenturní svazky – Centrála a Svazky kontrarozvědného rozpracování – Centrála, tj. asi jejich jednu třetinu. Pokračovalo skenování záznamních listů VKR (47 kartonů) a nově bylo digitalizováno 26 kartonů z fondu Ministerstvo národní bezpečnosti (z celkového počtu 246 kartonů). Pro Ministerstvo obrany ČR oddělení v souvislosti s agendou zákona č. 262/2011 Sb. k digitalizaci připravilo 2439 svazků.[33]

Z celkového počtu 3 947 402 souborů (po odečtení akvizic) bylo Odborem informatiky a digitalizace ÚSTR v roce 2012 naskenováno 2 255 619 stránek v rámci systematické digitalizace, 1 572 030 digitalizace úřední a 119 753 pro badatelské účely. Podle předlohy šlo o 61% mikrografických podkladů a zbytek v papírové podobě.[34]

Největší počet souborů byl převeden do elektronické podoby v rámci digitalizace archivních fondů svazkové agendy: Svazky kontrarozvědného rozpracování – Centrála (1 271 894 stran), Agenturní svazky – Centrála (986 350 stran), Vyšetřovací spisy – Centrála (161 232 stran), Vyšetřovací spisy – Brno (132 951 stran), Svazková agenda Zpravodajské správy Generálního štábu ČSLA (130 800 stran), Historický fond MV (92 311 stran), Vyšetřovací spisy – Ostrava (66 073 stran), Vyšetřovací spisy – Hradec Králové (59 131 stran), Záznamní listy VKR (58 108 stran), Zvláštní vyšetřovací (55 145 stran), Personální spisy příslušníků MV (36 448 stran), Vyšetřovací spisy – České Budějovice (30 623 stran), Vyšetřovací spisy – Plzeň (28 237 stran), Vyšetřovací spisy – Karlovy Vary (21 362 stran), Taktické svazky – Centrála (19 785 stran), Svazková agenda IV. správy (19 638 stran), Objektové svazky – Centrála (16 701 stran), Materiály trvalé hodnoty I. správy (13 673 stran), vyšetřovací spisy – Liberec (12 333 stran), Svazky kontrarozvědného rozpracování – Brno (11 622 stran), atd. Kromě toho bylo naskenováno ještě 252 448 stran evidenčních pomůcek, osobních evidenčních karet a kádrových rozkazů.[35]

Z nesvazkové agendy bylo nejvíce souborů digitalizováno z archivních fondů Studijního ústavu MV – Židovské organizace (92 831 stran), Odbor politického zpravodajství MV (44 979 stran), Ústředna Státní bezpečnosti (39 910 stran), Hlavní správa vojenské kontrarozvědky (34 698 stran), Alexandrijský archiv (34 066 stran), Mapy zpráv zpracovaných Studijním ústavem MV (22 987 stran), Různé bezpečnostní spisy po roce 1945 (11 037 stran), dále řídících a centrálních výkonných útvarů – Správa kontrarozvědky pro boj proti vnitřnímu nepříteli (26 043 stran), Inspekce ministra vnitra (24 162 stran), atd.[36]

Ke konci roku 2012 bylo Odborem informatiky a digitalizace ÚSTR celkem digitalizováno 28 331 961 souborů z jednotlivých fondů a sbírek ABS, zejména pak fondů svazkové agendy: Agenturní svazky I. správy (4 025 157 stran), Svazky kontrarozvědného rozpracování – Centrála (3 224 957 stran), Objektové svazky I. správy (2 443 340 stran), Agenturní svazky III. správy (2 095 665 stran), Agenturní svazky – Centrála (2 078 760 stran), Svazky operativní korespondence I. správy (1 825 777 souborů), Vyšetřovací spisy – centrála (582 219 stran), Osobní svazky příslušníků I. správy (687 491 souborů), Záznamní listy VKR (556 802 souborů), Objektové svazky – Centrála (436 467 souborů), Svazková agenda VI. správy (268 674 souborů), Svazková agenda ZS GŠ ČSLA (252 634 souborů), Vyšetřovací spisy – Brno (214 046 souborů), Historický fond MV (168 144 souborů), Objektové svazky – Brno (142 515 souborů), Zvláštní vyšetřovací (133 978 souborů), Vyřazené typy I. správy (122 320 souborů), Vyšetřovací spisy – Ostrava (117 569 souborů), atd. Nad 100 000 stran byly ještě digitalizovány fondy Židovské organizace (446 633 souborů) a Spisový fond I. správy (299 052 souborů).

Kartotéky, osobní evidenční karty, inventární pomůcky byly naskenovány v rozsahu 3 370 944 souborů, navíc byla samostatně převedena do elektronické podoby kartotéka Odboru politického zpravodajství MV (2 470 200 souborů).[37]

Hlavním úkolem digitalizace se v roce 2013 jednoznačně stal převod dokumentů a archiválií do elektronické podoby pro potřeby vyřizování žádostí dle zákona č. 262/2011 Sb. Tomu také odpovídala struktura digitalizovaných dokumentů: rozhodující množství tvořily vyšetřovací spisy, svazková agenda (centrála i kraje), spisy Inspekce MV (fond A 8), z fondů Studijního ústavu Historický fond MV, Hlavní správa Vojenské kontrarozvědky, Velitelství Státní bezpečnosti, případně i personální spisy.[38] Celkový počet digitalizovaných souborů ovšem oproti předchozímu roku poklesl na 1 795 738 stran, v celkových číslech včetně akvizic to znamenalo pokles o 56 %, bez akvizic o 44,5 %.

Z archivních fondů svazkové agendy byl největší počet stran digitalizován: Svazky Zpravodajské správy Generálního štábu (270 495 souborů), Vyšetřovací spisy – Centrála (120 137 souborů), Objektové svazky – Centrála (64 582 souborů), Agenturní svazky – Centrála (58 044 souborů), Personální spisy příslušníků MV (55 612 souborů), Vyšetřovací spisy – Ostrava (47 218 souborů), Svazky kontrarozvědného rozpracování – Centrála (45 814 souborů), Vyšetřovací spisy – Brno (43 992 souborů), Vyšetřovací spisy – Hradec Králové (34 095 souborů), Historický fond MV (32 589 souborů), Vyšetřovací spisy – České Budějovice (31 203 souborů), Vyšetřovací spisy – Plzeň (26 432 souborů), Vyšetřovací spisy – Ústí nad Labem (25 946 souborů), Zvláštní operativní (25 517 souborů), Zvláštní vyšetřovací (17 323 souborů), Vyšetřovací spisy – Karlovy Vary (15 836 souborů), Objektové svazky – České Budějovice (13 227 souborů), Svazková agenda IV. správy (12 154 souborů), Taktické svazky – Centrála (10 014 souborů), atd. Kromě toho bylo naskenováno 67 746 stran evidenčních pomůcek, osobních evidenčních karet, kartoték a kádrových rozkazů.

Z nesvazkové agendy se nejvíce souborů digitalizovalo z archivních fondů Studijního ústavu MV, řídících a centrálních výkonných útvarů – Alexandrijský archiv (174 240 stran), Židovské organizace (83 005 stran), Sekretariát ministerstva vnitra (48 817 stran), Mapy zpráv zpracovaných Studijním ústavem MV (44 193 stran), Správa kontrarozvědky pro boj proti vnitřnímu nepříteli (36 268 stran), Ústředna Státní bezpečnosti (30 596 stran), Hlavní správa vojenské kontrarozvědky (26 293 stran), Velitelství Státní bezpečnosti (20 722 stran), Organizační a vnitřní správa FMV (18 314 stran), Odbor politického zpravodajství MV (13 940 stran), atd.[39]

Ukončení systematické digitalizace vybraných archivních fondů, zejména Správy kontrarozvědky pro boj proti vnitřnímu nepříteli (162 inventárních jednotek), Organizační a vnitřní správy FMV, IV. díl (1089 inv. jednotek), Sekretariátu ministra vnitra, I. díl (238 inv. jednotek), a některých dalších[40], navíc umožnilo realizovat jejich import do informačního systému elektronického archivu. Završen byl rovněž převod do elektronické podoby zbylých mikrofiší svazkové agendy Centrály MV, zpravodajské správy Generálního štábu ČSLA (5419 stran, 516 inv. jednotek) a fondu Židovské organizace (117 inv. jednotek).[41]

Odbor informatiky a digitalizace ÚSTR zveřejnil na webu ABS 961 digitalizovaných archivních pomůcek (registračních a archivních protokolů), které se pro badatele staly klíčovými prostředky k vyhledávání svazkové agendy státněbezpečnostních a zpravodajských složek komunistického režimu, obsahujících více než milion databázových záznamů a ke stažení přes 71 000 digitalizovaných souborů.[42]

Oddělení ABS celkem připravila a odeslala k digitalizaci 12 216 inventárních jednotek, z toho 1467 operativních svazků a vyšetřovacích spisů, 56 kartonů z fondu A 8/2 (214 inv. jednotek), 14 kartonů přírůstků z archivních fondů MV ČSR, 172 inv. jednotek z Historického fondu MV, 150 inv. jednotek z fondu Ústředna Státní bezpečnosti, 72 inv. jednotek z fondu Hlavní správa vojenské kontrarozvědky a 179 inv. jednotek z různých dalších fondů převážně k naplňování zákona č. 262/2011 Sb. Mezi dalšími naskenovanými archiváliemi se nacházelo také např. 216 personálních spisů bývalých příslušníků komunistických bezpečnostních sborů.[43] Odhadem bylo za účelem přípravy odborných stanovisek ABS a ÚSTR na základě žádosti Ministerstva obrany ČR do té doby digitalizováno více než dva miliony souborů (stránek).[44]

K valné části odborných stanovisek ABS byly na Ministerstvo obrany ČR současně odesílány nosiče s digitalizovanými kopiemi archivních dokumentů. V období od 1. ledna 2012 do 31. října 2012 šlo o 628 DVD a 254 CD, od 1. listopadu 2012 do 31. října 2013 pak 722 DVD a 291 CD. Hrubým odhadem bylo v souvislost s agendou zákona č. 262/2011 Sb. ke dni 31. října 2013 pracovníky ÚSTR digitalizováno 2 300 000 stran archivních dokumentů.[45] Ze statistiky ÚSTR vyplývá, že na jednu žádost Ministerstvo obrany ČR připadlo v průměru více než 1900 naskenovaných souborů.[46]

Také v následujícím roce 2014 oddělení digitalizace ÚSTR přednostně skenovalo dokumenty pro potřeby naplňování zákona č. 262/2011 Sb. Rozhodující podíl opět tvořily archiválie z archivních fondů Studijního ústavu MV, vyšetřovací spisy, ale také písemností Hlavní správy Veřejné bezpečnosti a personální spisy.[47]

Systematicky byly digitalizovány písemnosti z archivních fondů Studijního ústavu MV, řídících a organizačních útvarů: Výpovědi zaměstnanců Gestapa a SD (21 386 stran), Hlavní správa vojenské kontrarozvědky 302 (12 893 stran), Různé bezpečnostní spisy po roce 1945 (29 846 stran), Velitelství Státní bezpečnosti (39 112 stran), Kabinet StB materiálů (18 682 stran), Sekretariát ministra vnitra (47 676 stran), Inspekce ministra vnitra (71 550 stran), Hlavní správa Veřejné bezpečnosti, H1 (172 560 stran), svazková agenda: Vyšetřovací spisy – Centrála (17 271 stran), Historický fond MV (18 855 stran), Vyšetřovací spisy – Ostrava (16 389 stran), Vyšetřovací spisy – České Budějovice (12 983 stran), Personální spisy ministerstva vnitra (66 274 stran), Záznamní listy VKR (162 172 stran), dalších 33 483 stran z jiných fondů či přírůstků a 14 532 stran evidenčních pomůcek, kartoték a kádrových rozkazů. Celkem šlo po odečtení akvizic mimo ABS o 838 722 souborů.[48]

Poněkud odlišné počty uváděl ABS, celkově mělo jít dle jeho statistiky o 17 320 archivních jednotek. Například jen u oddělení operativních svazků a vyšetřovacích spisů šlo cca o 70 kartonů různých svazků a spisů.[49] Pokračovala také digitalizace vycházející z bilaterálních dohod se zahraničními partnery – 29 000 souborů z fondu Ministerstvo národní bezpečnosti a 470 souborů ze Sbírky písemností útvarů SNB mapující činnost organizace UPA na území ČSR v letech 1947-1948.[50]    

V roce 2015 archivní oddělení ABS k systematické digitalizaci připravila 207 kartonů, 24 knih a 315 personálních spisů – celkem 3518 inventárních jednotek, a dále pro úřední a badatelské účely dalších 619 signatur, často rozsáhlých operativních svazků a vyšetřovacích spisů.[51]

Nově reorganizovaným oddělením digitalizace ÚSTR bylo naskenováno nejvíce dokumentů z archivních fondů Sekretariát federálního ministra vnitra (75 797 stran), blíže nespecifikovaných fondů Vyšetřovací spisy (29 306 stran) a Objektové svazky (35 752 stran), Záznamní listy VKR (24 715 stran), personální spisy (23 707 stran), Svazková agenda správy zpravodajské techniky (14 kotoučů, 17 688 stran). Po odečtení akvizic mimo ABS šlo celkem o 4639 inventárních jednotek a 226 946 stran.[52]

Podle ABS digitalizační pracoviště ÚSTR i za kontroverzních podmínek nově zřízené 5. oddělení ABS celkem v roce 2015 převedly do elektronické podoby 6 802 inventárních jednotek v rozsahu 605 718 souborů. Hlavní pozornost měla být věnována dokončení digitalizace fondů Velitelství Státní bezpečnosti, Sekretariát federálního ministerstva vnitra (fond A 2/3) a skenování personálních spisů.[53] Nejvíce souborů bylo pořízeno během digitalizace tematické kartotéky vyšetřovacích spisů a kartotéky vyhodnocení vyšetřovacích spisů (90 617 stran), u Sekretariátu FMV byl uveden o něco vyšší celkový počet digitalizátů (80 521 souborů), než kolik vykázal ÚSTR (viz výše), dohromady obě oddělení naskenovala 314 personálních spisů (68 154 stran), samostatně ABS převedl do elektronické podoby 37 569 stran Historického fondu MV, 30 393 stran fondu Velitelství StB, ve spolupráci s ÚSTR 26 357 stran fondu Hlavní správy Veřejné bezpečnosti (H 1) a 21 644 stran fondu Inspekce ministra vnitra. Pro úřední a badatelské potřeby, především pak pro agendu zákona č. 262/2011 Sb. se digitalizovalo dalších 199 636 stran, včetně jakési redigitalizace.[54] Navíc byla provedena kontrola cca 400 000 digitalizovaných karet tzv. kartotéky Studijního ústavu MV a digitalizátů z fondu Židovské organizace.[55]

V roce 2016 oddělení digitalizace ÚSTR omezilo svou spolupráci s ABS a z celkového počtu 424 324 souborů naskenovalo z jeho archivních fondů pouze vybrané signatury ze Záznamních listů VKR (82 813 stran), Ministerstva národní bezpečnosti (76 061 stran), nespecifikovaných objektových svazků (10 485 stran), Správy Veřejné bezpečnosti železnic – H 1/7 (18 496 stran) a Inspekce ministra vnitra ČSSR, I. díl (16 770 stran). Namísto digitalizace pracovníci oddělení kontrolovali digitalizáty a paginovali dokumenty ABS. U více než padesáti procent digitalizovaných souborů – konkrétně 214 409 stran – šlo o akvizice získané mimo ABS.[56]

Jednotlivá oddělení ABS připravila k systematické digitalizaci 392 kartonů a 58 personálních spisů – celkem 2118 inventárních jednotek. V souvislosti se zpracováváním odborných stanovisek v rámci agendy zákona 262/2011 Sb. opět výrazně vzrostly požadavky na ad hoc digitalizaci. Celkově bylo pro tuto neplánovanou digitalizaci připraveno 1303 inventárních jednotek.[57]

Celkem digitalizační pracoviště ÚSTR i ABS naskenovala 197 227 souborů z fondu Záznamních listů VKR, 42 077 souborů z fondu Hlavní správy VB, samostatně ABS 30 722 stran souborů z fondu Sekretariát FMV (A 2/5), 27 060 souborů z Historického fondu MV, 26 034 souborů z fondů skartačních protokolů, zbývajících 15 903 souborů z fondu Inspekce MV (A 8/2), 30 681 souborů z fondu Sekretariátu FMV (A 2/4) a 28 908 stran z fondu personálních spisů. Zejména pro naplnění zákona č. 262/2011 Sb. bylo naskenováno 286 548 stran (2515 inventárních jednotek), z menší části kromě ÚSTR digitalizovaných také Vojenským zpravodajstvím (!).[58] V součtu šlo za celý loňský rok o 788 756 souborů (5118 inventárních jednotek), což mělo znamenat 30% nárůst oproti předchozímu roku.[59]

Celkem bylo digitalizačními pracovišti ÚSTR a ABS v letech 2008-2016 z archivních fondů a sbírek ABS převedeno do elektronické podoby 28 851 845 souborů, při započtení 890 000 blokačních (evidenčních) karet, digitalizovaných již v roce 2007: 29 741 845 souborů (z celkového počtu 33 894 963 souborů).[60]

Specifickou anomálií zůstávají někdy až nečitelné objektové svazky velmi nekvalitně digitalizované před rokem 2007[61] na základě zákonů č. 140/1996 Sb. a č. 107/2002 Sb.[62] Odborem archivní a spisové služby MV ČR či jeho předchůdci, které zatím nejsou ze strany ABS nově digitalizovány a Ministerstvo obrany ČR je dostává v původní podobě.

Závěrem

Cílem digitalizace archivních fondů a sbírek Archivu bezpečnostních složek nebyla pouze snaha vyhovět technologickým trendům 21. století, či snížení rizik při manipulaci s originály archiválií a dokumentů[63], ale také šlo o vážně míněný pokus nápravy katastrofického stavu digitalizace a zpřístupňování těchto důležitých materiálů odborné badatelské i laické veřejnosti z let 1990 (1997) až 2007.[64] Systematická digitalizace inventárních jednotek – a dokonce i celých fondů – nejenom zamezuje poškozování archiválií, či umožňuje jejich konzervaci, ale také zabraňuje manipulaci a účelové selekci při nakládání s těmito materiály, čehož jsme byli v některých případech svědky v devadesátých letech minulého století.[65] Nově vybudovaný systém digitalizace se stal vzorem pro partnerské instituce ve střední a východní Evropě, počínaje polským Ústavem národní paměti (IPN) a Ukrajinským ústavem národní paměti (UIPN), resp. Archivem Služby bezpečnosti Ukrajiny konče. Desítky milionů pořízených digitálních kopií navíc po roce 2013, resp. 2014, zabránily jakékoliv snaze o opětné uzavření těchto archivních fondů a sbírek (např. pod záminkou jejich nezpracovanosti).

Díky vzniku Ústavu pro studium totalitních režimů a systematickému postupu jeho Odboru informatiky a digitalizace se tempo a kvalita digitalizace výrazně zvýšila. Předchozí klíčový gestor digitalizace svazkové agendy Odbor archivní a spisové služby MV byl v letech 1997 – 2007 schopen vykázat pouhých 2 895 951 digitalizovaných souborů.[66] Stejného počtu souborů skenovaných ministerstvem vnitra po dobu deseti let digitalizační pracoviště ÚSTR dosáhlo v nové kvalitě během pouhých deseti měsíců. Pozitivním efektem byl také kvalitnější servis vycházející potřebám jak badatelské veřejnosti, tak i úředních partnerů (Národní bezpečnostní úřad, zpravodajské služby apod.), zejména pak Ministerstva obrany ČR po přijetí zákona č. 262/2011 Sb.

Na základě výše uvedených údajů je na místě vyslovit přesvědčení, že není příliš vzdálena vize zakladatele slovenského Ústavu pamäti národa Jána Langoše o vytvoření společného nadnárodní digitálního archivu.[67] Dokonce se zdá, že je blíže realitě než předpokládaný přesun digitalizovaných archivních fondů z ABS do Národního digitálního archivu.[68]

Digitalizace konkrétních inventárních jednotek de facto umožňuje archiválie paralelně a opakovaně využívat v jednom čase. V minulosti, pokud měl jeden úředník, soudce či badatel zapůjčený vybraný archivní spis, nikdo jiný s ním nemohl nakládat. Po digitalizaci tento hendikep odpadl a bylo možno s dokumenty pracovat na více místech zároveň.

Čitelnost digitalizovaných kopií je v průměru velmi dobrá, závislá na kvalitě podkladu (v nejhorším stavu byly předlohy – mikrografické podklady – žakety operativních svazků kádrových příslušníků I. správy a část mikrofiší ZSGŠ ČSLA).[69] V poslední době byly ovšem v několika případech Ministerstvu obrany ČR postoupeny kopie pořízené digitálním fotoaparátem či digitální kopie neodpovídající dokonce vnitřním směrnicím ABS a ÚSTR pro převod archiválií do elektronické podoby.

Jak již bylo v úvodu konstatováno, vzhledem k objemům archivního materiálu a nutnosti obligatorně vyžadovat odborné stanovisko ABS, je nutné – i s ohledem na jiné zdroje informací – pracovat i s kopiemi originálních podkladů. Pokud by tomu tam nebylo, lhůty potřebné k vedení správního řízení (již tak velmi napjaté), by se odhadem zdvojnásobily či ztrojnásobily.

Ve dvou přílohách tohoto článku zveřejňujeme přehledné tabulky, zachycující rozsah inventárních jednotek z jednotlivých fondů a sbírek ABS digitalizovaných v letech 2008-2016, zpracovaný na základě statistických údajů zveřejňovaných v každoročních výročních zprávách Ústavu pro studium totalitních režimů. S ohledem na rozdílnost dostupných údajů (např. zastaralých podkladů na webu ABS, odlišných údajů o parametrech jednotlivých fondů před Generální inventurou a po ní) byl při zpracování tabulek využit i přehled MV ČR Archivní fondy a sbírky v České republice, který autorům pomohl objektivizovat některé nepřesné, zastaralé či nedostatečné údaje.[70]

Příloha I.

Archivní fondy Studijního ústavu MV a centrálních útvarů ministerstva vnitra a federálního ministerstva vnitra[71]

1. Digitalizace archivních fondů Studijního ústavu Ministerstva vnitra v letech 2008-2016

1. Digitalizace archivních fondů řídících, organizačních a inspekčních útvarů ministerstva vnitra a federálního ministerstva vnitra v letech 2008-2016

1. Digitalizace archivních fondů centrálních výkonných a funkčních útvarů ministerstva vnitra a federálního ministerstva vnitra v letech 2008-2016

E. Digitalizace archivních fondů útvarů Pohraniční a Vnitřní stráže v letech 2008-2016

F. Digitalizace archivního fondu Zpravodajské správy Generálního štábu ČSLA v letech 2008-2016

G. Digitalizace archivních fondů Ministerstva vnitra České socialistické republiky v letech 2008-2016

H. Digitalizace archivního fondu Odboru vnitřní ochrany Správy Sboru nápravné výchovy Ministerstva spravedlnosti České socialistické republiky v letech 2008-2016

CH. Digitalizace archivního fondu Hlavní správy rozvědky (I. správa) - operativní svazky v letech 2008-2016

I. Digitalizace archivních fondů centrálních kontrarozvědných útvarů ministerstva vnitra, federálního ministerstva vnitra a Správy Státní bezpečnosti Praha (Statisticko-evidenční odbor) v letech 2008-2016

J. Digitalizace archivních zvláštních fondů centrálních kontrarozvědných útvarů ministerstva vnitra a federálního ministerstva vnitra (Statisticko-evidenční odbor) v letech 2008-2016

K. Digitalizace archivních fondů Hlavní správa vojenské kontrarozvědky (III. správa) svazky v letech 2008-2016

L. Digitalizace archivního fondu Správa sledování (IV. správa) – svazková agenda v letech 2008-2016

M. Digitalizace archivního fondu Správa zpravodajské techniky (VI. správa) – svazková agenda v letech 2008-2016

N. Digitalizace archivních fondů Zpravodajské správy Generálního štábu ČSLA – svazková agenda v letech 2008-2016

O. Digitalizace archivního fondu Zpravodajské správy Hlavní správy Pohraniční stráže a ochrany státních hranic (rozvědka) – svazková agenda v letech 2008-2016

P. Digitalizace archivních fondů Odboru vnitřní ochrany Správy Sboru nápravné výchovy Ministerstva spravedlnosti ČSR – svazková agenda v letech 2008-2016

R. Digitalizace archivních fondů personálních spisů příslušníků Sboru národní bezpečnosti, příslušníků a zaměstnanců ministerstva vnitra a federálního ministerstva vnitra, příslušníků Pohraniční a Vnitřní stráže, vojsk ministerstva vnitra, příslušníků Odboru vnitřní ochrany Správy Sboru nápravné výchovy a příslušníků Hlavní správy vojenské kontrarozvědky a Zpravodajské správy Generálního štábu z řad Československé lidové armády v letech 2008-2016

S. Digitalizace specifických archivních sbírek a fondů v letech 2008-2016

Příloha II.

Archivní fondy teritoriálních útvarů ministerstva vnitra, Sboru národní bezpečnosti a Státní bezpečnosti

A. Digitalizace archivních fondů teritoriálních útvarů Sboru národní bezpečnosti a Státní bezpečnosti v letech 2008-2016

B. Digitalizace archivních fondů teritoriálních útvarů Sboru národní bezpečnosti a Veřejné bezpečnosti v letech 2008-2016

C. Digitalizace archivních fondů Správy Státní bezpečnosti České Budějovice – svazková agenda v letech 2008-2016

D. Digitalizace archivních fondů Správy Státní bezpečnosti Plzeň – svazková agenda v letech 2008-2016

E. Digitalizace archivních fondů Krajské správy MV Karlovy Vary – svazková agenda v letech 2008-2016

F. Digitalizace archivních fondů Správy Státní bezpečnosti Ústí nad Labem – svazková agenda v letech 2008-2016[200]

G. Digitalizace archivních fondů Krajské správy MV Liberec – svazková agenda v letech 2008-2016

H. Digitalizace archivních fondů Správy Státní bezpečnosti Hradec Králové – svazková agenda v letech 2008-2016[201]

CH. Digitalizace archivních fondů Správy Státní bezpečnosti Brno – svazková agenda v letech 2008-2016

I. Digitalizace archivních fondů Správy Státní bezpečnosti Ostrava – svazková agenda v letech 2008-2016[202]

J. Digitalizace archivního fondu Krajské správy MV Olomouc – svazková agenda v letech 2008-2016

K. Digitalizace archivních fondů teritoriálních útvarů Hlavní správy vojenské kontrarozvědky (III. správa) v letech 2008-2016

Ukázky digitalizace ÚSTR (vlevo) a MV (vpravo).