Patton je gentleman
Pavel Vošický
Ve čtvrtek 22. září 2016 se v knihovně Libri prohibiti uskutečnila vernisáž výstavy malíře a grafika Pavla Vošického, který při této příležitosti pronesl několik vysvětlujících poznámek nejen k vystaveným obrazům a kresbám.
Žijeme na stejné planetě, ale v jiném světě
Jeden ústavní činitel si nedávno usmyslel, že se vrátí o sedmasedmdesát let zpět. A k tomu několik poznámek. Hitler nebyl gentleman, proto Ferdinand Peroutka nemohl nikdy napsat to, co se mu dnes přičítá – tedy, že Hitler byl gentleman. Ale Peroutka napsal o tom VYTÍ S VLKY, což muselo Berlín rozzuřit na nejvyšší míru! A také právě to mu zřejmě vyneslo internaci v koncetračním táboře až do té Jenerálky v květnu 1945. Ferdinand Peroutka byl gentleman!
A teď – vrátíme se o jednasedmdesát let zpět
Generál Patton si uvědomoval, že Sovětský svaz již nevede válku proti Třetí říši, ale že to už je vlastně expanze Kominterny proti Západu. Snažil se podle toho zachovat a učinit přítrž těmto dobyvatelským a vyděračským plánům. Nebylo mu to umožněno... Jeho názory sdílely tisíce, ale on byl jediný, který promluvil, který burcoval, který varoval před tím, co pak skutečně přišlo. Až do hořkého konce, jeho samotného i demokracie, za kterou bojoval. Generál Patton byl gentleman!
Pavel Vošický – Dilemma (Philadelphia, PA 1983)
O roli Japonska a o kouzlu nechtěného
A o tom Japonsku raději pomlčet (Grovesova zpráva o bombě), protože jediným výsledkem dohodnutého vstupu Sovětů do války proti kuantungské armádě v Mandžurii a dál k břehům Tichého oceánu byl graduální rozpad Číny během několika následujících let.
Praha neosvobozena – Čína ztracena!
Jaké to kouzlo nechtěného!
Pavel Vošický (1939) – malíř a grafik. Vyrůstal v rodině policejního úředníka, který byl v únoru 1948 propuštěn z politických důvodů. V letech 1954–1958 absolvoval střední uměleckoprůmyslovou školu v Turnově, obor umělecké kovářství a zámečnictví. V říjnu 1959 byl vojenskou kontrarozvědkou zatčen a následně odsouzen k odnětí svobody na 18 měsíců nepodmíněně poté, kdy byl sledován jako podezřelý ze špionáže. V květnu 1960 byl z vězení propuštěn na základě amnestie prezidenta republiky. Základní vojenskou službu dokončil jako příslušník technických praporů. Po dvou letech v dělnických povoláních byl přijat na Vysokou školu uměleckoprůmyslovou (UMPRUM), kterou absolvoval v roce 1969. V šedesátých letech vystupoval jako zpěvák, například v Divadle Apollo. V roce 1969 odešel do exilu. V roce 1976 se stal občanem USA. Pracoval jako grafik, podílel se vedle jiného jako art director na prezidentské kampani Jimmy Cartera. V první polovině devadesátých let se přestěhoval do České republiky. Vystavoval své obrazy a kresby ve Vídni, Norimberku, New Yorku a Praze. O jeho díle, včetně reprodukcí, blíže na stránkách sdružení Art for Good. Okolnosti jeho odsouzení v roce 1959 popsal historik Petr Blažek v časopise Paměť a dějiny, č. 1/2015 v článku Dobrý voják Pavel Vošický. Na základě tohoto článku připravil redaktor Ian Willoughby rozhovor, který odvysílalo v květnu 2015 zahraniční vysílání Českého rozhlasu. Kresby Pavla Vošického jsou dostupné na webové stránce sdružení Art fod Good. Na portále Minulost.cz je rovněž dostupná grafika Pavla Vošického Iljič a můzy a životopisný text Davida Bartoně.