Když vraždí estébáci

Teroristický čin v režii StB v nově odtajněných dokumentech CIA

Radek Schovánek

Počátkem devadesátých let se pootevřely archivy Státní bezpečnosti alespoň pro vyšetřování nezákonností spáchaných jejími příslušníky. Po krátkém čase bylo zřejmé, že nepůjde o jednoduchý proces. Příslušníci bezpečnosti si byli dobře vědomi. že dokumenty uložené v archivu, pokud by obsahovaly informace o závažných trestných činech, je mohou dostat do vězení. Z tohoto důvodu byly svazky operací, při kterých se Státní bezpečnost dopouštěla závažných trestných činů, únosů a vražd, zničeny nejpozději v prosinci 1989. Čtvrtstoletí od pádu komunistického režimu mohou historici některé informace ze zničených svazků alespoň částečně nahradit dokumenty západních tajných služeb a ze vzpomínek jejích pracovníků.    

Jedním z takových případů je i vražda slovenského politika Matúše Černáka 5. července 1955. Již od počátku vyšetřování byla nejpravděpodobnějším pachatelem československá rozvědka. Přesto se i přes značné úsilí nepodařilo případ objasnit.

Obr. vpravo: Matúš Černák (archiv autora)

Bývalý příslušník rozvědky, který přešel k CIA, Josef Frolík „Florián“, ve vzpomínkové knize s názvem Špion vypovídá (Index 1975) viní československou rozvědku ze smrti Matúše Černáka (str. 324). Případem se podrobně zabýval Úřad pro dokumentaci a vyšetřování zločinů komunismu Policie ČR a v časopise Paměť národa (1/2009) jej popsal historik Prokop Tomek v článku nazvaném „Kdo zabil Matúše Černáka“ (dostupný je zde). Studiem dokumentů zpřístupněných Archivem bezpečnostních složek dohledal pravděpodobného pachatele atentátu. Byl jím agent s krycím jménem „Berthelot“, pravým jménem Kurt Baumgartner, kterého řídil příslušník residentury ve Vídni Ladislav Kubíček „Kautský“. Agent „Berthelot“ žil od roku 1955 v Praze a rozvědka mu platila byt i měsíční apanáž a využívala ho pro překlady z německého jazyka a příležitostné analýzy německého tisku. Jeho řídící důstojník obdržel v roce 1955 mimořádnou odměnu 2 000 Kč, za „úspěšné provedení operativní akce v zahraničí“.

Pohřeb Matúše Černáka (archiv autora)

Nepřímým důkazem, že za celým atentátem, který připravil o život tři lidi a deset vážně zranil, stojí komunistická rozvědka, poskytl svazek agentky s krycím jménem „Marina“ (Marie Pekelská). V jednom ze záznamů z tajné schůzky zapsal její řídící důstojník, že označila výbuch bomby „v akci Č“ za operaci StB, ale pro ni a jejího manžela v nevhodnou dobu, neboť by mohli být s atentátem spojováni. Byli s Černákem přátelé a „Marina“ poskytla Státní bezpečnosti klíče od jeho bytu. Až do odchodu vysokého důstojníka rozvědky Ladislava Bittmana „Brychty“ na Západ byla Pekelská považována za naprosto spolehlivou agentku a Státní bezpečnost byla přesvědčená, že vzhledem k vysoké míře kompromitace, nepřichází její případná zrada v úvahu. Pekelská se totiž domluvila s agenty rozvědky a vylákala vlastního manžela Vladimíra Pekelského na schůzku do Vídně. Podle předem připraveného scénáře způsobila v restauraci skandál a „náhodně“ přivolaná sovětská hlídka si jejího manžela odvedla k výslechu. Příslušníkům KGB trvalo podle dochovaných záznamů tři dny, než Vladimíra Pekelského donutili k podpisu spolupráce s komunistickou rozvědkou. Tím větší překvapení způsobilo jejich odmítnutí návratu do Československa, ke kterému je v roce 1968 z „bezpečnostních“ důvodů vyzvala rozvědka. Nově objevený dokument dává na tuto otázku jasnou odpověď – oba Pekelští pracovali pod kontrolou CIA. 

Obr. vpravo: Ladislav Kubíček (ABS)

Teprve nedávno byl na internetových stránkách CIA objeven dokument, který byl v roce 2006 odtajněn v rámci zpřístupňování materiálů týkajících se válečných zločinů (dostupný je zde). Jedná se o dokument opravdu přelomový. Operativní pracovník CIA posílá 15. dubna 1959 záznam ze čtyřhodinové schůzky, kterou měl se svým zdrojem. Mimo jiné zde píše: „Česko(slovensko) (stojí) za výbuchem na Matúše Černáka. Op(erace) byla koncipována a řízená Rudolfem Balounem, který pracoval pod krytím ČTK. Bomba byla vyrobena v Praze, doručena neznámému spolupracovníkovi (agentovi) – pravděpodobně Němci Balounem v Meadow (?) při Hallein v Rakousku. [...] řídil auto a třetí muž, pravděpodobně (to byl) Lubomír Kubíček z Prahy [...]. Agent nevěděl, že zásilka obsahuje bombu. Odeslal ji poštou podle instrukcí. Když titulky v novinách oznámily Černákovu smrt, agent zpanikařil, odejel do Vídně na zastupitelství, odkud byl odeslán zpátky do ČSR. [...] řekl, že účelem bombového výbuchu bylo vytvořit rozkol mezi slovenskou separatistickou a českou nacionalistickou emigrací v Mnichově. Dodává, že bombové útoky dnes nejsou žádné tabu, ale takové návrhy doposud nebyly schváleny (realizovány).“

Dokument CIA s informacemi o atentátu na Matúše Černáka (CIA)

Rudolf Baloun „Borovička“ pracoval jako dopisovatel Československé tiskové kanceláře ve Vídni. Od počátku šedesátých let byl dopisovatelem v Haagu. Výslednost jeho činnosti byla prakticky nulová a centrála několikrát uvažovala o jeho stažení. V jeho operativním spisu je uvedena informace, dle které se ho počátkem roku 1965 pokusila naverbovat americká CIA, která dobře znala jeho problémy. Baloun však kontakty s Američany ohlásil a odejel do centrály v Praze. Na stránkách CIA je uveřejněný dokument, který se vztahuje k této události (dostupný je zde). Není zde sice uvedeno jméno, ale verbovaný rozvědčík se měl podílet na atentátu proti Matúši Černákovi. Americký dokument  na rozdíl od hlášení StB uvádí, že Baloun „Borovička“ neovládá ani německý ani holandský jazyk a že se o jeho získání tedy Američané pokusili pomocí svého agenta ovládajícího češtinu.

Dokument z roku 1959 však obsahuje ještě jedno podstatně závažnější sdělení. Pod bodem C autor dokumentu píše: „Vladimír Pekelský, český vydavatel v Mnichově a jeho manželka Mária jsou čeští agenti přinejmenším poslední 3 roky. Řídící orgán byl Stanislav LNU (3. tajemník, Vídeň). Vídeňská stopa: pravděpodobně Stanislav Tomeš.“

Rezidentury československé rozvědky měly přesně danou strukturu. Nejvýše byl rezident, který měl svého zástupce. Pouze tito dva se podíleli na řízení agentů, které rozvědka naverbovala. Tento dokument tedy odhaluje vysoce postavený zdroj informací americké CIA na československé rezidentuře ve Vídni. O takovém informátorovi nebylo dosud nic známo. Přestože další informace o 20 až 25 procentech agentů, které řídí československá rozvědka v rádiu Svobodná Evropa byla nepravdivá (v RFE pracoval ve skutečnosti pouze jeden agent, o kterém zpravodajské služby USA neměly informace – jednalo se o agenta s krycím jménem „Jáchym“, kterým byl Oldřich Lauřím. Tuto informaci poskytli příslušníci amerických zpravodajských služeb, kteří se počátkem roku 1990 dostavili na tehdejší československou rozvědku, aby zde získali seznamy osob evidovaných jako spolupracovníci rozvědky v objektu RFE).

Tajný dokument vypracovaný v dubnu 1959 americkým zpravodajcem ve Vídni zcela mění pohled na činnost Státní bezpečnosti v Rakousku na přelomu padesátých a šedesátých let. Ukazuje se, že informace americké CIA byly daleko přesnější, než se dosud předpokládalo. V této souvislosti není nijak překvapivé, že Američané informaci o vrazích Matúše Černáka neposkytli německým vyšetřovatelům. Ohrozili by totiž svůj důležitý informační zdroj.

Americká zpravodajská služba v uplynulých letech zveřejnila stovky dokumentů týkajících se československých občanů nebo operací v padesátých a šedesátých letech. Když k této situaci přidáme velké množství dokumentů KGB, které jsou dostupné v nově otevřených ukrajinských archivech, stojíme před zcela novým pohledem na operace československé Státní bezpečnosti a jejího hlavního protivníka americkou CIA.

Radek Schovánek (nar. 1964) – český badatel a publicista. V letech 1993–1998 pracoval v Úřadu dokumentace a vyšetřování zločinů komunismu Policie ČR, 1998–2005 působil pod vedením prof. Viéma Prečana v Československém dokumentačním středisku, 2005–2007 pracoval v Ústavu paměti národa, 2007–2008 v Ústavu pro soudobé dějiny AV ČR. V letech 2008–2015 pracoval v Ústavu pro studium totalitních režimů. Nyní je zaměstnancem Ministerstva obrany ČR.