Pavel Vošický - Iljič a múzy

(nar. 11. května 1939 v Praze) – akademický malíř

Vyrůstal v rodině policejního úředníka, který byl v únoru 1948 propuštěn z politických důvodů. V letech 1954–1958 absolvoval střední uměleckoprůmyslovou školu v Turnově, obor umělecké kovářství a zámečnictví. V říjnu 1959 byl vojenskou kontrarozvědkou zatčen a následně odsouzen k odnětí svobody na 18 měsíců nepodmíněně poté, kdy byl sledován jako podezřelý ze špionáže. V květnu 1960 byl z vězení propuštěn na základě amnestie prezidenta republiky. Základní vojenskou službu dokončil jako příslušník technických praporů. Po dvou letech v dělnických povoláních byl přijat na Vysokou školu uměleckoprůmyslovou (UMPRUM), kterou absolvoval v roce 1969. V šedesátých letech vystupoval jako zpěvák, například v Divadle Apollo. V roce 1969 odešel do exilu. V roce 1976 se stal občanem USA. Pracoval jako grafik, podílel se vedle jiného jako art director na prezidentské kampani Jimmy Cartera. V první polovině devadesátých let se přestěhoval do České republiky. Vystavoval své obrazy a kresby ve Vídni, Norimberku, New Yorku a Praze. O jeho díle, včetně reprodukcí, blíže na stránkách sdružení Art for Good. Okolnosti jeho odsouzení v roce 1959 popsal historik Petr Blažek v časopise Paměť a dějiny, č. 1/2015 v článku Dobrý voják Pavel Vošický. Na základě tohoto článku připravil redaktor Ian Willoughby rozhovor, který odvysílalo v květnu 2015 zahraniční vysílání Českého rozhlasu.

Iljič a múzy (1983, kresba, tuš a krylon)