Téma

Katarze, nebo neuróza?

Usměrňovat výklad dějin zákonem zakládá nevyhnutelně na problém. Je to jako chtít vtěsnat nebesa do koše na prádlo. Ukrajinská státotvorná historiografie postrádala vždy onen asertivní dosah, jaký je vlastní obdobné škole polské, maďarské nebo velmocenským komplexům sloužícím názorům rusocentrickým. Jistě též ve snaze této důsažnosti napomoci odhlasoval bez jakékoli diskuse ukrajinský parlament 9. dubna 2015, symbolicky na Zelený čtvrtek pravoslavných Velikonoc, soubor zákonů, které velmi rozmáchle tematizují dějiny. Historik a publicista David Svoboda se zamýšlí nad současnou dekomunizační vlnou na Ukrajině. 

Incident ze školky

V úterý 16. února 1988 vydala Československá tisková kancelář krátkou zprávu o technické závadě meteorologické aparatury, která ve stejný den v 11.25 hodin přistála v jihovýchodním okraji Prahy na padáku a patřila Sovětské armádě. Autor článku Peter Rendek na základě archivních dokumentů zjistil, že se ve skutečnosti jednalo o sovětský armádní dron, který dopadl na budovu mateřské školy v Praze 10. 

Byl underground nepolitickou metaforou křesťanství?

První číslo letošního časopisu Paměť a dějiny, monotematicky zaměřené na underground, přineslo i anketu na téma „Fenomén underground“. Literární vědec zkoumající paralelní struktury Tomáš Glanc v ní tvrdí, že underground se vyznačoval nepolitickou touhou. Historik Jiří Suk říká, že jde o český mýtus a metaforický pojem. Dodává, že underground se stal přízrakem svobody a svébytně křečovitým křesťanským zjevem. Miroslav Vodrážka kriticky komentuje odpovědi v této anketě.

Otevřený dopis ve věci svobodného bádání

Dne 11. května 2015 zaslal filosof Miroslav Vodrážka, který je zaměstnancem Ústavu pro studium totalitních režimů a předseda jedné tamní odborové organizace, otevřený dopis, který adresoval řediteli zmíněné instituce Zdeňku Hazdrovi a jeho náměstkovi Ondřeji Matějkovi. V tomto dopise vyjadřuje obavu z omezování svobody bádání v ÚSTR v souvislosti s nástupem nové vedoucí oddělení výzkumu pro období let 1945–1989 Aleny Markové. Dopis, který zde publikujeme v plném znění, je koncipován jako otevřený.

Lustrace: Hrozba nebo naděje?

V poslední době se v Rusku opět začíná mluvit o lustracích. Diskuzi nastartovalo obvinění Leva Dmitrijeva, aktivisty za Ruskou republikánskou stranu – Strany národní svobody (RPR-PARNAS) za urážku soudkyně. V lustracích vidí mnozí nadějnou cestu k demokratickému směrování Ruska. Avšak autor článku Alexander Podrabinek říká, že lustrace mají šanci na úspěch jenom tehdy, když je předchází očistění lidských myslí od totalitní ideologie.

Onesvobození 1945

V následujících tezích se Adrian Portmann snaží shrnout, co si skutečně myslí o skončení druhé světové války a roli Rudé armády v kontextu československého roku 1945, tedy o tématu, jehož se dotýkal rozhovor Jana Němečka publikovaný v Lidových novinách. Tentokrát se jedná o autorizované znění.

Pages