Zatímco zjevně nečernobílou životní každodennost nacistického Německa až na neonacisty a poslední nostalgické pamětníky nikdo nepokládá za důkaz neoprávněnosti pokládat nacistickou diktaturu za případ totalitarismu, u komunistické diktatury je tomu podle západních neomarxistických a českých revizionostickch historiků, právě tak jako u komunistů přesně naopak...
30 let od zrušení StB. Na kolik schopné byly poslední generace estébáků? A jak se propouštěli do civilu?
Srpnová deklarace podpory založení Muzea paměti XX. století v Praze ze dne 21. srpna 2019.
Další publikace autora Mirka Vodrážky, kterou již brzy naleznete v knihkpectvích, se vyrovnává s absentující historiografií nezávislé výtvarné scény v období normalizace (1968–1989) a zkoumá výtvarné umění a jeho subverzní roli ve vztahu „politika a umění“. Je kritická vůči současným snahám v rámci dějin umění, teorie kultury a historie popírat nebo zkreslovat normalizační minulost.
Písemná interpelace poslance Pavla Žáčka na ministra vnitra Jana Hamáčka ve věci návrhu vyhlášky, kterou se mění vyhlášky provádějící zákon o archivnictví a spisové službě, obsahující novelu vyhlášky č. 645/2004 Sb., kterou se provádějí některá ustanovení zákona o archivnictví a spisové službě a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů, a novelu vyhlášky č. 259/2012 Sb., o podrobnostech výkonu spisové služby ve znění vyhlášky č. 283/2014 Sb.
Autorizovaný projev poslance Pavla Žáčka před hlasováním o důvěře Babišově vládě dne 11.7.2018
Ve sborníku Ministerstva obrany ČR Vyjádření úcty a vděčnosti o protikomunistickém odboji a odporu, který vyšel v polovině května 2018 a z něhož přinášíme ukázku, byl mj. publikován článek „Digitalizace archivních materiálů komunistických bezpečnostních složek“. V tomto textu autoři přehledně shrnuli proces digitalizace archivních fondů a sbírek Archivu bezpečnostních složek po vzniku ÚSTR z let 2008 – 2016, jako snahu o nápravu předchozího katastrofálního stavu převodu dokumentů z provenience Státní bezpečnosti do elektronické podoby, realizovaného archivním a spisovým odborem Ministerstva vnitra ČR...
Po zvolení zmiňovaných členů v čele s předsedkyní Petruškou Šustrovou nastalo období, které bylo charakterizováno nejen dramatickými spory a událostmi, ale především bezohlednými, téměř revolučními postupy, dehonestací práce zaměstnanců, klientelismem, zavedením nátlakové praxe vytýkacích dopisů před výpovědí z pracovního poměru, řízenou fluktuací redaktorů v historické revue Paměť a dějiny nebo časopise Securitas Imperii,
Dům evropských dějin prezentuje jednostranné, silně zideologizované a často také nespojité sdělení. Dům propaguje neomarxistickou vizi dějin našeho kontinentu.
V politologických slovnících nebo encyklopediích politiky se pod pojmem „gerontokracie“ skrývá způsob vlády v nedemokratických režimech. V komunistických režimech existovala například pod rouškou „stability kádrů“. Problém, kdy se politik dostává na vedoucí místo nebo na něm setrvává ve věku, kdy je výrazně za zenitem své výkonnosti, nemusí vést nutně jen ke konzervativismu...
