Historik Pavel Žáček hovoří v České televizi o jednom z nejznámějších světových teroristů Ilyichi Ramírezu Sánchezovi alias Carlosovi nebo Šakalovi, který opakovaně pobýval v komunistickém Československu mezi lety 1978 až 1986.

Až do nedávné doby se nepodařilo odhalit žádného spolupracovníka, který by informoval o „kanálech“ které využíval Milan Kubes. Spis, který k němu vedla komunistická rozvědka se nedochoval a kromě agenta působícího v Plzni pod krycím jménem Volha nebylo známé, že by jeho činnost byla kontrolována Státní bezpečností.

Od dob studené války šedesátých let se hodně změnilo. Rusové se vždy snažili prostřednictvím svých zpravodajských služeb v zahraničí zdiskreditovat Spojené státy a jeho prezidenty. V osmdesátých letech se KGB pod vedením Jurije Andropova a pomocí tzv. "aktivních opatření" snažila poškodit prezidenta Reagana infiltrací Republikánské a Demokratické strany a popularizací sloganu "Reagan znamená válku". Nicméně prezident Reagan volby vyhrál ve 49 z 50ti států.

Projev Pavla Žáčka, prvního ředitele Ústavu pro studium totalitních režimů a Archivu bezpečnostních složek, pronesený na mezinárodní konferenci Slovo, jeho síla a zneužití, konané 3. března 2017 v Senátu Parlamentu ČR v rámci mezinárodního projektu MENE TEKEL.

Na jaře 1956 se vedení KSČ dívalo na vnitropolitické dění v Maďarsku s obavami. Své informace shromažďovalo přes velvyslance v Budapešti Štěpána Majora. Reálně odhadli vážnost maďarských událostí na jaře 1956 a příliš nedůvěřovali pravidelným zprávám Majora. Rudolf Barák v květnu 1956 schválil vyslání příslušníka československé rozvědky a zřízení rezidentury v Budapešti, aby prostřednictvím něj získávaly rozsáhlejší informace.

Před odletem do Kyjeva jsem se v Torontě 18. listopadu 2016 setkal s novým generálním konzulem Ivanem Počuchem, který byl před tímto posláním pět let velvyslancem České republiky na Ukrajině, a tak mně informoval o tamní situaci. Ivan Počuch má také titul velvyslance; byl jmenován ministrem zahraničí, který má ve své kompetenci jmenování generálních konzulů. Jmenování velvyslancem může být blokováno prezidentem republiky, což se v případě Ivana Počucha mohlo stát, protože se v České televizi kriticky vyjadřoval o situaci v Rusku a na Ukrajině.

Osobnost velkého muže církve pražského arcibiskupa Josefa Berana si odborná i laická veřejnost nejčastěji spojí s tříletým vězněním v koncentračních táborech Terezín a Dachau, pronásledováním katolické církve komunistickým režimem, protiprávní internací na různých místech a zákazem výkonu arcibiskupského úřadu, končícím v podstatě vyhoštěním z Československa u příležitosti převzetí kardinálské hodnosti v Římě v roce 1965.

Dvanáctého ledna je tomu 40 let, kdy v deníku ÚV KSČ Rudé právo vyšel článek Ztroskotanci a samozvanci. Patřil k jedním vrcholů propagandistické a dehonestační kampaně proti signatářům Charty 77. Použitá frazeologie vyvolávala asociace na padesátá léta.

Uplynulo přesně čtyřicet let od zveřejnění Charty 77. Dokument vyzýval k dodržování mezinárodních smluv o lidských právech, které komunistický režim sice ratifikoval, ale nedodržoval. Do listopadu 1989 Chartu 77 podepsalo 1900 lidí.

V druhé polovině roku 1959 se změnila politika Sovětského svazu i jeho satelitů vůči Kubě. Nezastupitelnou úlohu v tomto procesu sehrála sovětská rozvědka, I. hlavní správa KGB při Radě ministrů SSSR pod vedením gen. Alexandra Michailo­viče Sacharovského, která do složité zahraničněpolitické operace získání důležitého předmostí na západní polokouli zapojila i bezpečnostní služby komunistických satelitů. Rozsah čs. pomoci v bezpečnostní oblasti a vliv československé Státní bezpečnosti na Kubě zůstával v podstatě až dosud na okraji odborného zájmu.
 

Činnost vojenské kontrarozvědky (VKR) v období komunistického režimu byla dlouhou dobu stranou zájmu veřejnosti. Z publikovaných struktur Státní bezpečnosti bylo zřejmé, že sice byla její součástí, ale personální obsazení a její agentura zůstávaly na rozdíl od ostatních útvarů tajné policie dlouhou dobu neznámé,..

Prezentovaná edice rozhlasového vysílání Svobodné Evropy (ve dnech od 20. října do 30. listopadu 1956), v podobě zachycované československými odposlechovými orgány, velmi zajímavým a přesvědčivým způsobem – v podstatě den po dni – charakterizuje bezprostřední vývoj americké politiky a propagandy vůči událostem v Maďarsku.

Vzpomínkové setkání na disidenta, politika a zakladatele ÚPN Jana Langoše ze dne 6. června 2016 v Libri Prohibiti

Ve čtvrtek 22. září 2016 se v knihovně Libri prohibiti uskutečnila vernisáž výstavy malíře a grafika Pavla Vošického, který při této příležitosti pronesl několik vysvětlujících poznámek nejenom k vystaveným obrazům a kresbám.

Den černých stužek vznikl na připomínku německo-sovětského paktu z 23. srpna 1939. Vyhlášen byl v roce 2009 jednomyslně kanadským parlamentem jako den národní vzpomínky za oběti nacismu a komunistického totalitarismu.

Pages