Záznam ukrajinské televize s ředitelem archivu polského IPN R. Leskiewiczem a bývalým ředitelem ÚSTR Pavlem Žáčkem o otevírání archivů bývalých tajných služeb.

Diskuse Knihovny Václava Havla o spolupráci Egona Bondyho se Státní bezpečností, vztahu této skutečnosti k jeho dílu a také o ochotě a schopnosti zdejší společnosti obdobná fakta reflektovat, se zúčastnili Petr Blažek, Radek Schovánek, Marek Vajchr a Miroslav Vodrážka. Debatu moderoval Adam Drda.

Protestní happening k výročí zahájení Velké říjnové revoluce, čtvrtek 6. listopadu 2014 (17.00 hod.) před budovou Lidového domu. Cílem akce bylo upozornit veřejnost na proměnu společenského paradigmatu při hodnocení naší nedávné minulosti a na snahu zpochybňovat totalitní charakter komunistického režimu...

Příběh o zkoušce demokracie aneb jak je stranická prestiž důležitější než zákon. Historik Adrian Portmann popisuje dosavadní tristní postup Senátu PČR ve věci porušení zákona při volbě členů Rady ÚSTR. Michal Uhl a Jan Bureš nesplnili v okamžiku svého zvolení do toho orgánu všechny zákonné podmínky pro výkon funkce.

Usměrňovat výklad dějin zákonem zakládá nevyhnutelně na problém. Je to jako chtít vtěsnat nebesa do koše na prádlo. Ukrajinská státotvorná historiografie postrádala vždy onen asertivní dosah, jaký je vlastní obdobné škole polské, maďarské nebo velmocenským komplexům sloužícím názorům rusocentrickým. Jistě též ve snaze této důsažnosti napomoci odhlasoval bez jakékoli diskuse ukrajinský parlament 9. dubna 2015, symbolicky na Zelený čtvrtek pravoslavných Velikonoc, soubor zákonů, které velmi rozmáchle tematizují dějiny. Historik a publicista David Svoboda se zamýšlí nad současnou dekomunizační vlnou na Ukrajině. 

Po svém vzniku čelil Ústav národní paměti (IPN) řadě problémů. Nejen politici, ale také historici tehdy diskutovali o tom, zda má jeho existence smysl. Nyní ústav oslavuje již patnáct let činnosti. Jaká je nyní situace? Jaké má ústav postavení ve společnosti a jak je vnímám politiky? Rozhovor historika Petra Blažka s ředitelem Ústavu národní paměti Łukaszem Kamińským přináší odpovědi i na další otázky související s vyrováváním se s dědictvím totalitních režimů u severních sousedů.

V únoru letošního roku uplynulo čtyřicet let od jedné z neodpornějších akcí rozvědky komunistického Československa po roce 1969. Dva příslušníci residentury v Římě Jaroslav Forst „Fukan“ a Milan Jelínek „Brodský“ odeslali z pošty v Miláně k padesátým druhým narozeninám Jiřímu Pelikánovi „dárek“ v podobě knižní bomby. Atentát na vydavatele exilového časopisu Listy připomíná Radek Schovánek. 

V úterý 16. února 1988 vydala Československá tisková kancelář krátkou zprávu o technické závadě meteorologické aparatury, která ve stejný den v 11.25 hodin přistála v jihovýchodním okraji Prahy na padáku a patřila Sovětské armádě. Autor článku Peter Rendek na základě archivních dokumentů zjistil, že se ve skutečnosti jednalo o sovětský armádní dron, který dopadl na budovu mateřské školy v Praze 10. 

Stránky