V únoru letošního roku uplynulo čtyřicet let od jedné z neodpornějších akcí rozvědky komunistického Československa po roce 1969. Dva příslušníci residentury v Římě Jaroslav Forst „Fukan“ a Milan Jelínek „Brodský“ odeslali z pošty v Miláně k padesátým druhým narozeninám Jiřímu Pelikánovi „dárek“ v podobě knižní bomby. Atentát na vydavatele exilového časopisu Listy připomíná Radek Schovánek. 

V úterý 16. února 1988 vydala Československá tisková kancelář krátkou zprávu o technické závadě meteorologické aparatury, která ve stejný den v 11.25 hodin přistála v jihovýchodním okraji Prahy na padáku a patřila Sovětské armádě. Autor článku Peter Rendek na základě archivních dokumentů zjistil, že se ve skutečnosti jednalo o sovětský armádní dron, který dopadl na budovu mateřské školy v Praze 10. 

Spisy Státní bezpečnosti nově již nedigitalizuje Ústav pro studium totalitních režimů, ale Archiv bezpečnostních složek. Média o této významné změně referovala pouze okrajově. Koncem minulého roku prosadila Rada ÚSTR výrazné změny v digitalizaci a vytváření evidencí v Ústavu pro studium totalitních režimů. Téměř celá tato agenda přejde nejpozději k 1. dubnu 2015, tedy v těchto dnech, z vůle Rady na Archiv bezpečnostních složek. Souvislosti a dopady tohoto kroku popisuje Adrian Portmann.

Již delší dobu badatelská obec očekává se znepokojením rozhodnutí Ústavního soudu České republiky ve věci možné změny liberálního archivního zákona, který umožňuje téměř bez omezení zkoumat zásadní archivní prameny, a to nejen z období komunistického režimu. Po deseti letech jeho platnosti navrhl v minulém roce Nejvyšší soud České republiky zrušit výjimku při ochraně osobních údajů při zpřístupňování těchto dokumentů. Na tomto místě publikujeme se svolením obecně prospěšné společnosti Post bellum její podání Ústavnímu soudu České republiky, v němž jsou pregnantně shrnuty právní argumenty pro zachování současného stavu.

První číslo letošního časopisu Paměť a dějiny, monotematicky zaměřené na underground, přineslo i anketu na téma „Fenomén underground“. Literární vědec zkoumající paralelní struktury Tomáš Glanc v ní tvrdí, že underground se vyznačoval nepolitickou touhou. Historik Jiří Suk říká, že jde o český mýtus a metaforický pojem. Dodává, že underground se stal přízrakem svobody a svébytně křečovitým křesťanským zjevem. Miroslav Vodrážka kriticky komentuje odpovědi v této anketě.

Dne 11. května 2015 zaslal filosof Miroslav Vodrážka, který je zaměstnancem Ústavu pro studium totalitních režimů a předseda jedné tamní odborové organizace, otevřený dopis, který adresoval řediteli zmíněné instituce Zdeňku Hazdrovi a jeho náměstkovi Ondřeji Matějkovi. V tomto dopise vyjadřuje obavu z omezování svobody bádání v ÚSTR v souvislosti s nástupem nové vedoucí oddělení výzkumu pro období let 1945–1989 Aleny Markové. Dopis, který zde publikujeme v plném znění, je koncipován jako otevřený.

V poslední době se v Rusku opět začíná mluvit o lustracích. Diskuzi nastartovalo obvinění Leva Dmitrijeva, aktivisty za Ruskou republikánskou stranu – Strany národní svobody (RPR-PARNAS) za urážku soudkyně. V lustracích vidí mnozí nadějnou cestu k demokratickému směrování Ruska. Avšak autor článku Alexander Podrabinek říká, že lustrace mají šanci na úspěch jenom tehdy, když je předchází očistění lidských myslí od totalitní ideologie.

Záznam diskuze Byla před 25 lety zrušena Státní bezpečnost? uspořádané 16. února 2015 ve spolupráci s knihovnou samizdatové a exilové literatury Libri Prohibiti. Účastníky diskuse, kterou moderoval historik Petr Blažek, byli bývalý ministr vnitra Jan Ruml, historik Pavel Žáček a badatel Radek Schovánek.

V následujících tezích se Adrian Portmann snaží shrnout, co si skutečně myslí o skončení druhé světové války a roli Rudé armády v kontextu československého roku 1945, tedy o tématu, jehož se dotýkal rozhovor Jana Němečka publikovaný v Lidových novinách. Tentokrát se jedná o autorizované znění.

Videozáznam přednášky Radka Schovánka o bádání nad dokumenty Státní bezpečnosti, která se 13. dubna 2015 uskutečnila v pražském Skautském institutu.

Firma bývalého příslušníka komunistické civilní rozvědky Juraje Širokého, který úspěšně obchoduje se slovenskou vládou, má v současnosti velký problém. Její restrukturalizace posvěcená vládou totiž znamená likvidaci většiny jejích subdodavatelů.

Stránky