Nejrozsáhlejším souborem o činnosti vlasovských jednotek je bezesporu konvolut zpráv o vývoji vojenské a bezpečnostní situace v Praze a jejím okolí, soustředěných v převážné míře jako produkt zpravodajského a informačního systému Vojenského velitelství Velké Prahy (velitelství „Bartoš“). Edice nejdůležitějších 211 hlášení a záznamů je prvním pokusem o odborné zpracování a zveřejnění dokumentace vzniklé činností Vojenského velitelství Velké Prahy ve větším rozsahu.

Potvzení o připravě popravčího Josefa Trojana (Národní archiv)

Roli kata či jeho pomocníka v období komunistického režimu zastávala řada osob. Jedním z nich byl Josef Trojan, který popravil v první polovině padesátých let několik desítek lidí. Na tuto roli ho připravil prof. MUDr. František Hájek, přednosta Ústavu pro soudní lékařství, který v minulosti vyšetřoval zločiny spáchané v Katyni.

Případ inflitrace československé redakce Rádia Svobodná Evropa agentem československé komunistické rozvědky Pavlem Minaříkem v letech 1968–1976 přibližují historici Pavel Žáček a Jan Kalous.

Nejvyšší kontrolní úřad zveřejnil závěry o šetření činnosti Ústavu pro studium totalitních režimů a Archivu bezpečnostních složek v letech 2012–2014. Publikujeme zde tiskové prohlášení odborových organizací působících v uvedených institucích k tomuto tématu.

I přes svou závažnost a vysokou historickou hodnotu nebyla až dosud v celém rozsahu prezentována zjevně neúplná fotodokumentace ohledání místa smrti Jana Masaryka a jeho bytu. Příložena je k původnímu „vyšetřovacímu“ spisu z jara 1948, nyní je součástí spisu Generální prokuratury ČSSR. Snímky pořídili fotografové Kriminální ústředny, kteří se na místo činu dostavili 10. března 1948 v 7.38 hod. 

Na sklonku minulého roku zaslouženě vzbudila nemalou pozornost publikace Václavy Jandečkové o smrti Jana Masaryka a vyšetřování této kauzy Státní bezpečnosti. Historik Pavel Žáček oceňuje autorku za odvahu, se kterou přistoupila k tak závažnému tématu, jakým je smrt syna zakladatele československého státu. Současně se vrací k výsledkům státních institucí, které vznikly mimo jiné proto, aby osvětlily klíčové kauzy v dějinách komunistického režimu.

Osvědčení

Dne 8. března 1946 prezident Edvard Beneš udělil Československý válečný kříž 1939 jedné z představitelek ženského hnutí, bývalé politické vězeňkyni a poslankyni JUDr. Miladě Horákové. Osvědčení podepsal tehdejší ministr národní obrany gen. Ludvík Svoboda. Historik Petr Blažek připomíná osudy této trojice.

Velitel operativně-čekistické skupiny „Fakel“ J. A. Kozlov (alias „Bogun“), foto: Hornické muzeum Příbram

V uplynulém týdnu, během mezinárodního festivalu proti totalitě Mene Tekel, byla česká veřejnost i historická obec pozvána dvěma bývalými řediteli Archivu Bezpečnostní služby Ukrajiny Dr. Volodymyrem Vjatrovičem a Dr. Ihorem Kulykem, k návštěvě badatelny v Kyjevě, kde jsou na základě současné ukrajinské legislativy zpřístupňovány badatelům archiválie z někdejšího operativního archivu Výboru Státní bezpečnosti (KGB) USSR. Historik Pavel Žáček přibližuje tyto unikátní historické prameny a odkazuje na články, které napsal na jejich základě.

Aurora před ÚSTR 7. 11. 2014

Miroslav Vodrážka se ve svém textu zabývá kontextem dlouholetého politického sporu o minulost. Jak autor napsal, text vznikl z důvodů sociálně morální psychohygieny, aby se společnost v budoucnosti nemohla (opět) vymlouvat, že netušila, že byla politiky a levicí (opět) podvedena. Mezi hlavní témata patří konec postkomunismu, spor o komunistickou minulost, normalizace Ústavu pro studium totalitních režimů a politické pokrytectví levice.

Rudolf Slánský a Klement Gottwald přijíždí na Václavské náměstí 25. 2. 1948

Dne 25. února 1948 se v Praze uskutečnila manifestace, na které předseda Komunistické strany Československa a předseda vlády Klement Gottwald oznámil shromážděnému davu vítězství. Na místo přijel v doprovodu Rudolfa Slánského, který byl později popraven. Na improvizované tribuně byli vedle jiných také náměstek ministra zahraničí Vladimír Clementis (rovněž později popravený) a Marie Švermová (později také zatčená). V roce 1949 vyšla publikace, která obsahuje unikátní fotografie.

Závazek ke spolupráci 'Zdroj: IPN)

Polský Ústav národní paměti poskytl 22. února 2016 zájemcům o studium svazek komunistické Bezpečnostní služby (SB) vedený k Lechu Wałęsovi z období, kdy byl v letech 1970-1976 registrován jako tajný spolupracovník s krycím jménem „Bolek“ (obsahuje i pozdější dokumenty, týkající se pohybu svazku). Obsahuje přes 800 stran dokumentace, včetně vlastnoručně podepsaného závazku, jehož překlad zde publikujeme.

První strana zprávy z varšavské rezidentur FMV (ABS)

Polský Ústav národní paměti informoval 18. února 2016 o získání dokumentů dokládajících spolupráci agenta „Bolka“ s komunistickou tajnou službou (pod tímto krycím jménem byl v letech 1970–1976 registrován jako tajný spolupracovník Bezpečnostní služby Lech Wałęsa), včetně podepsaného závazku, vlastnoručně podepsaných směnek a rukou psaných hlášení. Tyto informace potvrzují pravdivost zprávy, kterou v roce 1981 získal pracovník Státní bezpečnosti ve Varšavě. Zde ji publikujeme poprvé v originálním znění (v roce 2012 vyšla polsky). 

Návrh na zatčení prof. Jaroslava Krejčího (ABS)

Dne 17. února 2016 se v Praze uskutečnila konference k 100. výročí narození prof. Jaroslava Krejčího. Jedním z vystupujících byl badatel Radek Schovánek, který hovořil o perzekuci tohoto nezávislého českého intelektuála po roce 1948. Zabýval se také okolnostmi založení centrálního registru svazků Státní bezpečnosti v roce 1954.

Kříž vztyčený v roce 1968 na ďáblickém pohřebišti

Stenozáznam veřejného slyšení, které se uskutečnilo v Senátu Parlamentu České republiky 10. prosince 2015. Jeho hlavním tématem byla budoucnost čestného pohřebiště politických vězňů v Ďáblicích. Mezi vystupujícími byli příbuzní obětí, historici, zástupci občanských sdružení a státních institucí.  

V druhém letošním čísle webového čtvrtletníku Minulost.cz najdete řadu zajímavých textů, které se různým způsobem dotýkají dějin dvou totalitních režimů existujících ve 20. století na československém území. Jejich obsah přibližuje předsedkyně redakční rady Minulost.cz Ivana Koutská.  

Stránky