srpen 2015

Rozhovor s Ájou Vrzáňovou

Ája Vrzáňová

Paní Ája Vrzáňová (provdaná Steindlerová), která zemřela 30. července 2015, patřila mezi nejúspěšněj­ší československé sportovce. Dvakrát vyhrála mistrovství světa (1949 a 1950). Po získání druhého titulu mistryně světa se nevrátila zpět do vlasti. Stala se pak jednou z největších krasobruslařských hvězd v americké revui. V roce 1980 popsala okolnosti svého odchodu z Československa v rozhovoru, který poprvé vyšel v exilovém časopise Západ a který zveřejňujeme se souhlasem šéfredaktora tohoto periodika Miloše Šuchmy (jeho osobní vzpomínku na královnu ledové plochy publikujeme zde).

Osobní vzpomínka na Áju Vrzáňovou

Ája Vrzáňová a Miloš Šuchma v Praze po roce 1989

Před několika dny zemřela v New Yorku dvojnásobná mistryně světa v krasobruslení Ája Vrzáňová, provdaná Steindlerová. Na setkání s výjimečnou osobností vzpomíná  Miloš Šuchma, bývalý šéfredaktor časopisu Západ, kde vyšel v roce 1980 s královnou ledové plochy rozhovor, v němž poprvé popsala okolnosti svého rozhodnutí nevrátit se na počátku padesátých let zpátky do Československa (rozhovor publikujeme zde). 

Otevřený dopis KPV ČR k novele zákona č. 262/2011 Sb.

Dne 29. července 2015 odeslali představitelé Konfederace politických vězňů ČR otevřený dopis vládě ČR, Legislavní radě vlády ČR, senátorům a poslancům Parlamentu ČR. Komentují v něm dosavadní výsledky naplňování zákona č. 262/2011 Sb., o účastnících odboje a odporu proti komunismu. Vedle jiného s odkazem na stanovisko ministerstva obrany kritizují Archiv bezpečnostních složek, který nezvládá vypracovávat odborné posudky a digitalizovat archivní dokumenty.

Pan Leonid Iljič

Vzpomínku na okolnosti vzniku písně Pan Leonid Iljič napsal Jan Vodňanský, kterého inspirovaly okolnosti pohřbu sovětského diktátora Leonida Iljiče Brežněva v listopadu 1982. Zvukovou nahrávku této písně zde publikujeme s jeho souhlasem k výročí srpnové „bratrské pomoci“.

Evropský den památky obětí totalitních režimů

Dne 28. září 2008 Evropský parlament přijal usnesení s návrhem, aby se 23. srpen stal „Evropským dnem památky obětí stalinismu a nacismu". Konkrétní den byl zvolen s odkazem na spojeneckou smlouvu mezi Německem a Sovětským svazem z 23. srpna 1939, která obsahovala tajný dodatek o rozdělení sféry vlivu na evropském kontinentu mezi dvěma totalitními režimy. Při příležitosti dnešního výročí této tragické události publikujeme českou verzi zmíněného usnesení Evropského parlamentu.