K málo známým kapitolám konce druhé světové války patří operace americké zpravodajské služby - Office of Strategic Services (OSS) v českých zemích za květnového povstání roku 1945. Počátek vážného zájmu Američanů o území protektorátu, a zejména pak o Prahu, je však nutno datovat řadu měsíců zpět.

Před devíti lety (21. dubna 2008) vláda ČR usnesením č. 447/2008 k zabezpečení plnění úkolů ve věci vybudování Národního digitálního archivu (NDA) schválila čerpání finančních prostředků na vybudování NDA ve výši 400 mil. Kč. Rovněž nařídila zabezpečit počínaje rokem 2011 finanční prostředky na financování provozních nákladů na chod NDA, a to ve výši 6 % pořizovacích nákladů, tj. 24 mil. Kč ročně...

V souvislosti s novým soudním procesem v Paříži se objevila nová vlna zájmu o známého teroristu sedmdesátých a osmdesátých let minulého století Carlose alias Šakala, včetně informací o jeho pobytech v Československu.

Měsíc před oficiální návštěvou generálního tajemníka Ústředního výboru Komunistické strany Sovětského svazu Leonida Iljiče Brežněva v Československu v květnu 1978, pobýval v Praze holandský občan Johann Grünbauer (nar. 1946, Amsterdam), který svým fotoaparátem zachytil atmosféru Prahy v době příprav na oficiální návštěvu.

Historik Pavel Žáček hovoří v České televizi o jednom z nejznámějších světových teroristů Ilyichi Ramírezu Sánchezovi alias Carlosovi nebo Šakalovi, který opakovaně pobýval v komunistickém Československu mezi lety 1978 až 1986.

Až do nedávné doby se nepodařilo odhalit žádného spolupracovníka, který by informoval o „kanálech“ které využíval Milan Kubes. Spis, který k němu vedla komunistická rozvědka se nedochoval a kromě agenta působícího v Plzni pod krycím jménem Volha nebylo známé, že by jeho činnost byla kontrolována Státní bezpečností.

Od dob studené války šedesátých let se hodně změnilo. Rusové se vždy snažili prostřednictvím svých zpravodajských služeb v zahraničí zdiskreditovat Spojené státy a jeho prezidenty. V osmdesátých letech se KGB pod vedením Jurije Andropova a pomocí tzv. "aktivních opatření" snažila poškodit prezidenta Reagana infiltrací Republikánské a Demokratické strany a popularizací sloganu "Reagan znamená válku". Nicméně prezident Reagan volby vyhrál ve 49 z 50ti států.

Projev Pavla Žáčka, prvního ředitele Ústavu pro studium totalitních režimů a Archivu bezpečnostních složek, pronesený na mezinárodní konferenci Slovo, jeho síla a zneužití, konané 3. března 2017 v Senátu Parlamentu ČR v rámci mezinárodního projektu MENE TEKEL.

Na jaře 1956 se vedení KSČ dívalo na vnitropolitické dění v Maďarsku s obavami. Své informace shromažďovalo přes velvyslance v Budapešti Štěpána Majora. Reálně odhadli vážnost maďarských událostí na jaře 1956 a příliš nedůvěřovali pravidelným zprávám Majora. Rudolf Barák v květnu 1956 schválil vyslání příslušníka československé rozvědky a zřízení rezidentury v Budapešti, aby prostřednictvím něj získávaly rozsáhlejší informace.

Před odletem do Kyjeva jsem se v Torontě 18. listopadu 2016 setkal s novým generálním konzulem Ivanem Počuchem, který byl před tímto posláním pět let velvyslancem České republiky na Ukrajině, a tak mně informoval o tamní situaci. Ivan Počuch má také titul velvyslance; byl jmenován ministrem zahraničí, který má ve své kompetenci jmenování generálních konzulů. Jmenování velvyslancem může být blokováno prezidentem republiky, což se v případě Ivana Počucha mohlo stát, protože se v České televizi kriticky vyjadřoval o situaci v Rusku a na Ukrajině.

Osobnost velkého muže církve pražského arcibiskupa Josefa Berana si odborná i laická veřejnost nejčastěji spojí s tříletým vězněním v koncentračních táborech Terezín a Dachau, pronásledováním katolické církve komunistickým režimem, protiprávní internací na různých místech a zákazem výkonu arcibiskupského úřadu, končícím v podstatě vyhoštěním z Československa u příležitosti převzetí kardinálské hodnosti v Římě v roce 1965.

Dvanáctého ledna je tomu 40 let, kdy v deníku ÚV KSČ Rudé právo vyšel článek Ztroskotanci a samozvanci. Patřil k jedním vrcholů propagandistické a dehonestační kampaně proti signatářům Charty 77. Použitá frazeologie vyvolávala asociace na padesátá léta.

Uplynulo přesně čtyřicet let od zveřejnění Charty 77. Dokument vyzýval k dodržování mezinárodních smluv o lidských právech, které komunistický režim sice ratifikoval, ale nedodržoval. Do listopadu 1989 Chartu 77 podepsalo 1900 lidí.

V druhé polovině roku 1959 se změnila politika Sovětského svazu i jeho satelitů vůči Kubě. Nezastupitelnou úlohu v tomto procesu sehrála sovětská rozvědka, I. hlavní správa KGB při Radě ministrů SSSR pod vedením gen. Alexandra Michailo­viče Sacharovského, která do složité zahraničněpolitické operace získání důležitého předmostí na západní polokouli zapojila i bezpečnostní služby komunistických satelitů. Rozsah čs. pomoci v bezpečnostní oblasti a vliv československé Státní bezpečnosti na Kubě zůstával v podstatě až dosud na okraji odborného zájmu.
 

Činnost vojenské kontrarozvědky (VKR) v období komunistického režimu byla dlouhou dobu stranou zájmu veřejnosti. Z publikovaných struktur Státní bezpečnosti bylo zřejmé, že sice byla její součástí, ale personální obsazení a její agentura zůstávaly na rozdíl od ostatních útvarů tajné policie dlouhou dobu neznámé,..

Stránky