Dne 12. srpna 2016 slaví 85. narozeniny spisovatel Jiří Stránský. V komunistickém vězení vězení strávil deset let. V Národním archivu se nachází jeho osobní vězeňský spis, ve kterém jsou uloženy dokumenty z padesátých let.

Zcela jednoduchá konstrukce dokázala eliminovat milionové náklady, které komunistický režim vynakládal na zcela zbytečný a účinkem se míjející provoz rušicích vysílačů.

Dne 26. června 2016 se na Ďáblickém hřbitově konalo pietní shromáždění, které se zde tradičně koná v předvečer výročí popravy Milady Horákové, Záviše Kalandry, Oldřicha Pecla a Jana Buchala. Organizátorem je Sdružení bývalých politických vězňů, jehož představitelé na počátku devadesátých let 20. století upravili prostor, kde komunisté tajně zahrabali ostatky okolo 200 politckých vězňů. Na zdejším pohřebišti jsou podle některých pramenů také uloženy ostatky parašutistů z Resslovy ulice. Jeden z projevů přenesl pan senátor Zdeněk Papoušek, s jehož svolení je zde publikován. Název zvolila redakce.

Na 24. schůzi Senátu Parlamentu České republiky dne 26. května 2016 prezentoval zpravodaj Jiří Oberfalzer dva dny staré usnesení 23. schůze Výboru pro vzdělávání, vědu, kulturu, lidská práva a petice k výroční zprávě Ústavu pro studium totalitních režimů za rok 2015, který plénu Senátu Parlamentu ČR historicky poprvé doporučil tuto výroční zprávu zamítnout.

Dne 23. května se v Kyjevě konala prezentace ukrajinské verze průvodce po středoevropských archivech komunistických bezpečnostních složek (Bulharsko, Česká republika, Maďarsko, Německo, Polsko, Rumunsko, Slovensko), původně vydaná v roce 2013 ve spolupráci českého ÚSTR a polského IPN, které se zúčastnili oba editoři, Pavel Žáček a Rafal Leskiewicz.

Situace v Ústavu pro studium totalitních režimů (ÚSTR) dospěla do nové fáze: kromě snahy o zkreslování historie komunistického režimu v Československu se také snaží falšovat historii samotného ÚSTR. Z jeho webové stránky zmizel odborný profil zakladatele Ústavu pro studium totalitních režimů a Archivu bezpečnostních složek PhDr. Pavel Žáčka, Ph.D., včetně odkazů na desítky jeho vědeckých publikací a článků, které zde byly zčásti v plné elektronické verzi.

Představitel Českého a slovenského sdružení v Kanadě a někdejší šéfredaktor exilového časopisu Západ Miloš Šuchma si od konce sedmdesátých let 20. století vede pamětní knihu návštěv. Ve svém článku vzpomíná na řadu osobností, jejichž jména jsou v této knize zaznamenána.

Dne 20. května 2016 se uskuteční již třetí stání ostudného soudního líčení s výtvarníky Ľubošem Lorenzem a Peterem Kalmusem, kteří v únoru 2015 natřeli červenou barvou pomník Vasila Biľaka v Krajnej Bystrej na protest proti jeho odhalení. Historik Petr Blažek napsal na žádost Petera Kalmuse historický posudek, ve kterém jejich čin hodnotí jako občansky a morálně oprávněný protest proti zneužívání veřejného prostoru k propagaci jednoho z hlavních představitelů totalitního režimu.    

Fotografie z vojenské přehlídky na Letenské pláni 9. května 1966 pořídil sedmnáctiletý Milan Linhart. Jeho snímky a vzpomínku publikuje webový portál Minulost.cz přesně po padesáti letech.

Proslov Pavla Žáčka, zakladatele Ústavu pro studium totalitních režimů a Archivu bezpečnostních složek, na pietní připomínce obětí komunistického režimu v Praze - Motole (7. květen 2015).

Dne 25. dubna 2016 zveřejnil NKÚ výsledky kontroly Ústavu pro studium totalitních režimů a Archivu bezpečnostních složek za období 2012-2014, kde kritizoval vedení z řady nedostatků. Rada ÚSTR místo věcné argumentace označila za viníka bývalého ředitele a současného ministra kultury D. Hermana. Jako členové bývalého vedeni ÚSTR vydáváme k tomuto obviňení následujici prohlášení - dostupné zde.

Nejrozsáhlejším souborem o činnosti vlasovských jednotek je bezesporu konvolut zpráv o vývoji vojenské a bezpečnostní situace v Praze a jejím okolí, soustředěných v převážné míře jako produkt zpravodajského a informačního systému Vojenského velitelství Velké Prahy (velitelství „Bartoš“). Edice nejdůležitějších 211 hlášení a záznamů je prvním pokusem o odborné zpracování a zveřejnění dokumentace vzniklé činností Vojenského velitelství Velké Prahy ve větším rozsahu.

Roli kata či jeho pomocníka v období komunistického režimu zastávala řada osob. Jedním z nich byl Josef Trojan, který popravil v první polovině padesátých let několik desítek lidí. Na tuto roli ho připravil prof. MUDr. František Hájek, přednosta Ústavu pro soudní lékařství, který v minulosti vyšetřoval zločiny spáchané v Katyni.

Případ inflitrace československé redakce Rádia Svobodná Evropa agentem československé komunistické rozvědky Pavlem Minaříkem v letech 1968–1976 přibližují historici Pavel Žáček a Jan Kalous.

Nejvyšší kontrolní úřad zveřejnil závěry o šetření činnosti Ústavu pro studium totalitních režimů a Archivu bezpečnostních složek v letech 2012–2014. Publikujeme zde tiskové prohlášení odborových organizací působících v uvedených institucích k tomuto tématu.