V druhé polovině roku 1959 se změnila politika Sovětského svazu i jeho satelitů vůči Kubě. Nezastupitelnou úlohu v tomto procesu sehrála sovětská rozvědka, I. hlavní správa KGB při Radě ministrů SSSR pod vedením gen. Alexandra Michailo­viče Sacharovského, která do složité zahraničněpolitické operace získání důležitého předmostí na západní polokouli zapojila i bezpečnostní služby komunistických satelitů. Rozsah čs. pomoci v bezpečnostní oblasti a vliv československé Státní bezpečnosti na Kubě zůstával v podstatě až dosud na okraji odborného zájmu.
 

Činnost vojenské kontrarozvědky (VKR) v období komunistického režimu byla dlouhou dobu stranou zájmu veřejnosti. Z publikovaných struktur Státní bezpečnosti bylo zřejmé, že sice byla její součástí, ale personální obsazení a její agentura zůstávaly na rozdíl od ostatních útvarů tajné policie dlouhou dobu neznámé,..

Prezentovaná edice rozhlasového vysílání Svobodné Evropy (ve dnech od 20. října do 30. listopadu 1956), v podobě zachycované československými odposlechovými orgány, velmi zajímavým a přesvědčivým způsobem – v podstatě den po dni – charakterizuje bezprostřední vývoj americké politiky a propagandy vůči událostem v Maďarsku.

Vzpomínkové setkání na disidenta, politika a zakladatele ÚPN Jana Langoše ze dne 6. června 2016 v Libri Prohibiti

Ve čtvrtek 22. září 2016 se v knihovně Libri prohibiti uskutečnila vernisáž výstavy malíře a grafika Pavla Vošického, který při této příležitosti pronesl několik vysvětlujících poznámek nejenom k vystaveným obrazům a kresbám.

Den černých stužek vznikl na připomínku německo-sovětského paktu z 23. srpna 1939. Vyhlášen byl v roce 2009 jednomyslně kanadským parlamentem jako den národní vzpomínky za oběti nacismu a komunistického totalitarismu.

Dne 12. srpna 2016 slaví 85. narozeniny spisovatel Jiří Stránský. V komunistickém vězení vězení strávil deset let. V Národním archivu se nachází jeho osobní vězeňský spis, ve kterém jsou uloženy dokumenty z padesátých let.

Zcela jednoduchá konstrukce dokázala eliminovat milionové náklady, které komunistický režim vynakládal na zcela zbytečný a účinkem se míjející provoz rušicích vysílačů.

Dne 26. června 2016 se na Ďáblickém hřbitově konalo pietní shromáždění, které se zde tradičně koná v předvečer výročí popravy Milady Horákové, Záviše Kalandry, Oldřicha Pecla a Jana Buchala. Organizátorem je Sdružení bývalých politických vězňů, jehož představitelé po roce 1989 upravili prostor, kde komunisté tajně zahrabali ostatky okolo 200 politckých vězňů. Podle některých pramenů jsou zde také uloženy ostatky parašutistů z Resslovy ulice. Jeden z projevů přenesl pan senátor Zdeněk Papoušek, s jehož svolení je zde publikován. Název zvolila redakce.

Na 24. schůzi Senátu Parlamentu České republiky dne 26. května 2016 prezentoval zpravodaj Jiří Oberfalzer dva dny staré usnesení 23. schůze Výboru pro vzdělávání, vědu, kulturu, lidská práva a petice k výroční zprávě Ústavu pro studium totalitních režimů za rok 2015, který plénu Senátu Parlamentu ČR historicky poprvé doporučil tuto výroční zprávu zamítnout.

Dne 23. května se v Kyjevě konala prezentace ukrajinské verze průvodce po středoevropských archivech komunistických bezpečnostních složek (Bulharsko, Česká republika, Maďarsko, Německo, Polsko, Rumunsko, Slovensko), původně vydaná v roce 2013 ve spolupráci českého ÚSTR a polského IPN, které se zúčastnili oba editoři, Pavel Žáček a Rafal Leskiewicz.

Situace v Ústavu pro studium totalitních režimů (ÚSTR) dospěla do nové fáze: kromě snahy o zkreslování historie komunistického režimu v Československu se také snaží falšovat historii samotného ÚSTR. Z jeho webové stránky zmizel odborný profil zakladatele Ústavu pro studium totalitních režimů a Archivu bezpečnostních složek PhDr. Pavel Žáčka, Ph.D., včetně odkazů na desítky jeho vědeckých publikací a článků, které zde byly zčásti v plné elektronické verzi.

Představitel Českého a slovenského sdružení v Kanadě a někdejší šéfredaktor exilového časopisu Západ Miloš Šuchma si od konce sedmdesátých let 20. století vede pamětní knihu návštěv. Ve svém článku vzpomíná na řadu osobností, jejichž jména jsou v této knize zaznamenána.

Dne 20. května 2016 se uskuteční již třetí stání ostudného soudního líčení s výtvarníky Ľubošem Lorenzem a Peterem Kalmusem, kteří v únoru 2015 natřeli červenou barvou pomník Vasila Biľaka v Krajnej Bystrej na protest proti jeho odhalení. Historik Petr Blažek napsal na žádost Petera Kalmuse historický posudek, ve kterém jejich čin hodnotí jako občansky a morálně oprávněný protest proti zneužívání veřejného prostoru k propagaci jednoho z hlavních představitelů totalitního režimu.    

Fotografie z vojenské přehlídky na Letenské pláni 9. května 1966 pořídil sedmnáctiletý Milan Linhart. Jeho snímky a vzpomínku publikuje webový portál Minulost.cz přesně po padesáti letech.

Stránky